Piesne zeme

Zprvu jsem byl poněkud skeptický, že to je vlastně jen nějaká osobní zpověď páru seniorů z norského fjordu, a že si to hraje na větší hloubku, než to ve skutečnosti má. Ale postupně jsem se do toho dostal a nějak to do sebe začalo všechno zapadat. Nakonec skvělá podívaná na krásnou norskou přírodu. (kino Varšava, 16.2. 2024) (16.02.2024)

Když jsem šťastný, musí to tak cítit i ostatní.  Je paradoxní, že jakožto takový gaučák jsem ze Scandi festivalu stihl pouze jenom tenhle film oslavující krajinu a turistiku. Asi už dlouho jsem neviděl takhle přírodní film (asi od takových bomb jako  Vily z Inisherinu  a  Vejce-Příběh natvrdo pro moudré...), asi si budu muset každou zimu nějaký dávat. Výpravný dokument o  stárnoucí manželské dvojici (pána vidíme daleko častěji než manželku.) vyniká i pro mě opravdu nádhernými záběry, které jsou mnohdy skutečně pastvou pro oči. Také se zajímavě zaměřují na detaily a úhly pohledu (záběr do kvetu atd.) S  kamerou se tady dokážou udělat vážně krásné věci. Navíc to celé dýchá  příjemnou nezávislou citlivou  atmosférou  a je obohaceno o autentické civilní vypravování. Za takového provedení mě i tak oslava přírody  dokázala svým způsobem nadchnout, ačkoli jsem se musel smát pánovi přede mnou, kterého poklidného tempo malinko uklimbalo...Ano, je to trochu monotónní, ale bylo to i tak hezké. (25.01.2024)

Majestátními záběry a milými básničkami vystavěná osobní esej. Protagonista Fedrelandetu, stařičký pán bydlící v říčním údolí, je hrdinou tohoto magického místa, ke kterému patří duší i srdcem. Jeho perspektivou objevujeme krásy Oldedalenu, a to od stromů až po ledovce. Film nenabízí jen norskou krajinu, ale příjemně prolíná také osobní život protagonisty a jeho lásky (své ženy i Oldedalenu), což dává tomuto údolí komplexnost a sympatie tak vysoké, že tam chce člověk sám zavítat. Režisérka Margreth Olin má zkrátka talent pro vyprávění, a to jak obrazem, tak zvukem. [TNIFFH 2023] (28.08.2023)

Po zhlédnutí jsem přijala Písně země jako film meditační, vzpomínkový, který je natočen s úctou k rodičům. Norsko má nádherné scenérie a pohled na ledovce, jezera a přírodu bere dech. Líbilo se mi prostřídání ročních období. Záběry krásné, ale často zaměřeno na detail. Perfektní detail, ale uvítala bych víc širších záběrů na celou krajinu. Nemám srovnání a přiznám se, dokumentů o přírodě jsem viděla málo. Ale v rámci partnerského kompromisu ( ON Písně, JÁ Winton ) jsem byla mile překvapena. Film na mě zapůsobil jako klidný a pozitivní prvek v chaosu všedního dne. (22.02.2024)

Za mňa určite to najlepšie z tohtoročného SCANDI. Neskutočne dojemná a emotívna spoveď dvoch ľudí, pre ktorých boli hory všetkým. Nie je to štandardný dokument o faktoch, je to audiovizuálna dokonalosť a dychberúci kontrast vody a hôr. Dánske noviny Politiken napísali, že by bol zločin nevidieť tento film v kine a ja som veľmi rád, že sa mi to na veľkom plátne podarilo vidieť... (01.02.2024)