Réžia:
John CarpenterScenár:
Bill LancasterKamera:
Dean CundeyHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Kurt Russell, Wilford Brimley, T.K. Carter, David Clennon, Keith David, Richard Dysart, Charles Hallahan, Peter Maloney, Richard Masur, Thomas G. Waites (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Vědce z americké výzkumné stanice na Antarktidě vystraší vrtulníkový nájezd jejich norských kolegů, kteří se marně snaží zabít prchajícího psa. Lov dopadne neúspěšně a Norové zmizí bez toho, aby situaci Američanům vysvětlili. Ti však postupně zjišťují, že se psem není něco v pořádku. Je totiž infikovaný mimozemským virem, který pro sebezdokonalování využívá tělesné schránky (nejen) lidí a vůbec mu není proti mysli na svých hostitelích ledacos „zkoušet“. A tak vědcům nezbývá nic jiného než vzít do rukou plamenomet, věřit jenom sobě a být stále ve střehu – v kterémkoli z nich se totiž může skrývat „věc“... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 541)
Z doby prepubertální fáze života si pamatuji Věc jako ten strašidelný film, kde na začátku běži vlk (pes) a pak se objeví divný hnusný mimozemšťan. Ty záblesky hrůzy mám ve vzpomínkách, Bůh ví proč, zelené. Viděno znovu po mnoha letech. Na začátku pořád běží pes. Pak se objeví divný hnusný mimozemšťan. Všude vládne tíseň a chlad. Oheň není zelený, ale pořád je to strašidelné. Svému prepubertálnímu já bych zakázala se na to dívat. ()
Svého času velice deprimující filmový počin. Svého času zcela realistické, unikátní a dokonalé triky. Svého času vyjímečně dokonalý scénář. Vše stojí na podmínce, že mimozemská věc dokáže vytvořit naprosto dokonalou kopii jakéhokoliv živého tvora, v našem případě člověka, člena výzkumného týmu polární stanice. Navíc je to docela vyvážené z hlediska napětí. Dokážete být zhnuseni mutací tvora a přitom vás děsí, kdo další může být transmodifikován, čili může zabít ostatní anebo prostě zemřít. V každém případě se zoufalstvím v očích sledujete, jak se posádka stanice kvapem početně zmenšuje a jak hrozné by bylo, kdyby se Věc dostala mimo jejich stanici. Pak přijde závěrečná scéna a vy jste rádi za Kurta Russella. Jste rádi i za Johna Carpentera, že to tak šikovně natočil a také za Ennia Morriconea, že to podmáznul tak úchvatnou a dechberoucí děsivou hudbou ()
Horror jako žánr nemusím, ale čestnou výjimku představují survival horrory. A právě Věc je takřka dokonalým reprezentantem, krom odpudivých "gore" výjevů obsahuje něco mnohem účinnějšího – hru s psychologií diváka. Princip umístit skupinu postav na izolované místo (v tomto případě bílé pláně Antarktidy), znemožnit jí únik (v tomto případě masivní bouří) a vystavit je nepříteli, který se může skrývat uvnitř kohokoli z nich, je sice osvědčený, ale nikde nefunguje tak dokonale jako právě ve Věci. Minimalistický scénář strhává pozornost k syrové atmosféře, repliky postav jsou spíš účelové, všechno důležité je vidět a hlavně CÍTIT. Z Věci vychází cosi takřka fyzicky hmatatelného, strach není cítit umělotinou rekvizit, ale skutečným prožitkem. Když se Věc objeví, dostavuje se takřka úleva... Skutečný strach je nevědomost, nejistota. Zkrátka takhle si představuju dokonalý horror o přežívání v extrémních podmínkách. A atmosféra polární základny je natolik unikátní, že Věc asi hned tak něco nepřekoná. ()
8/10. Podmanivý až na půdu. Naprosto neuvěřitelné, co v roce 82 Carpenter stvořil za děsivost. Hlavní síla ale tkví v izolaci postav, hutné atmosféře a především faktu, že si nejste jisti, proti čemu ve skutečnosti stojíte. Scéna, kdy skupinka hrdinů zkouší vlastní krev, je naprostý strop očekávání a následného děsu. A ta hudba" Všechna čest! PS: Kurt Russel je zatraceně cool. ()
S původní Věcí je to naprosto nesrovnatelný. Tohle vlastně ani není remake, protože všecko je jiný, kromě podobnýho námětu. S přehlídnutím několika drobností jako je rozdílný závěr, by se dalo původní dílo považovat za první díl tohoto, jak to ti Švédi (totiž Norové) objevili a dostali ven a co se kolem toho dělo (a myslím, že i Carpenter to tak mohl zamýšlet). Tohle je syrovej zábavnej horor s tak hutnou klaustrofobní atmosférou, že mnohé menší dítě ji nemusí rozdýchat. Já to viděl poprvé asi v osmi a nemohl jsem spát. Hlavně kvůli té neustále se měnící potvoře, kterou jsem čekal v každém keři a každéým ratlíkovi kolem. Původní film je jen zábavná okecávačka s takovým počtem hlavních hrdinů, že si ani nestačíte uvědomit, kdo je kdo a co je vůbec zač a už je konec. A navíc toto je mnohem zábavnější. ()
Galéria (190)
Zaujímavosti (109)
- V druhém návrhu scénáře ze 4. března 1981 se radioamatér Windows (Thomas G. Waites) jmenuje Sanchez a je mu 21 let. (tequilla)
- Režisér John Carpenter zprvu zamýšlel obsadit do role biologa Blaira Donalda Pleasence, s nímž spolupracoval ve Útěk z New Yorku (1981). Pleasence tu hrál uneseného prezidenta USA. (Kulmon)
- MacReady (Kurt Russell) a další uvězní v kůlně Blaira (Wilford Brimley). Poté, co ostatní odejdou, MacReady si ještě osamotě s Blairem promluví. Na stole je vidět menší láhev alkoholu Smirnoff, která je naplněna sotva ze čtvrtiny. Když se z ní ovšem MacReady napije a vrátí ji na stůl, je vidět, že je ve flašce najednou půlka obsahu. V dalším záběru je v ní ale opět zase ona původní čtvrtinka. (Mufuck)
Reklama