Oni žijú!

Rozporuplný sci-fi thriller z roku 1988 od Johna Carpentera. Na jednej strane zlé herecký výkony a neprirodzené dialógy a na strane druhej zaujímavý námet a režisérsky nadhľad. Blancuje to na tenkej linke niekde medzi lacným brakom a osobitým kreatívnym umením. Neviem na ktorú stranu sa prikloniť, a i preto mi tento film stále ostáva v pamäti. *** (31.01.2008)

Carpenter měl slabou chvilku (trvající už od VĚCI) a výjimečně nenatočil žádnou klasiku, ale jen slušné béčko a to přesto, že tu použil mnohé svoje oblíbené motivy a prvky - společenskou satiru (ÚTĚK Z NEW YORKU, ÚTĚK Z L.A.), invazi mimozemšťanů maskovaných jako lidé (VĚC, VESNICE PROKLETÝCH) či westernové ladění (hrdinovy zbraně a silácké hlášky). Prvních dvacet minut úspěšně buduje sugestivní apokalyptickou atmosféru (i když to partyzánské televizní vysílání si mohl odpustit) a to že hrdiny filmu jsou lidé z ulice a na ulicích se film také odehrává je příjemně osvěžující. Film nikam nespěchá a nic moc se v něm neděje, pročež mě už dříve příliš nezaujal. Po oněch dvaceti minutách se ale Nada poprvé podívá na svět přes brýle - a začíná sranda. Ta scéna je fakt skvělá a spolu se zbytkem filmu funguje jako pohodové, místy úsměvné (nekonečně dlouhá, zcela samoúčelná rvačka) akční béčko. Aby to bylo něčím víc nebo aby se dala brát vážně přítomná sociální kritika, nesměl by být ale scénář tak přímočarý a komiksově nadsazený (a rozhodně by tam nesměly zaznít hlášky jako "PŘIŠEL JSEM SI SEM ZAŽVEJKAT A NAKOPAT VÁM PRDEL. A DOŠLA MI ŽVÝKAČKA."). Nada a s ním i divák vůbec nepochybuje o tom, že co vidí přes brýle je skutečné a jeho kámoše s rodinou ani na chvíli nenapadne vrátit se kvůli ní zpátky k nevědomému životu, ačkoliv mimozemšťané vlastně nikoho bezprostředně neohrožují. Jinak Roddy Piper (HELL COMES TO FROGTOWN) ustál hlavní roli na wrestlera překvapivě dobře a připsal si tímto svůj nejlepší film, "sympatický drsný černoch" Keith David (který si zahrál už ve VĚCI) byl sázkou na jistotu a Meg Foster tradičně podala ten nejsvětlejší modrooký herecký výkon na světě. (26.11.2006)

Od Carpentera jsem čekal daleko víc. They Live se snaží o to vyrovnat se jeho klasikám, ovšem to co bylo klasikám vlastní, tedy postupné a mrazivé napětí, to se tady úplně vytrácí. Film jako by se snažil zařadit do první třídy, ale přitom se tváří jako nejzarytější béčko. Herecky to není žádná sláva, leckdy mi připadalo, že se herci na filmu teprve hrát učí a v očekávání dobré známky od pana rejži dělají ve své topornosti maximum. Ale z oschlého salátu žádnou šťávu taky nevymačkáte. Nápad s brýlemi jenž vidí pravou identitu maskovaných ufounů není vůbec zlý, dokonce i provedení samotné, ale na tomhle celý film neutáhnete. Celkově tak jde o poměrně velké zklamání a závěr v budově televitní stanice už opravdu béčkoidní polovičatost nezapře. Je to velká škoda, ale na víc jak 2 usmolené hvězdičky to nebude....... (03.08.2004)

Tak z tohoto jsem měl jeden čas menší psychózu. Bylo mi totiž tak 12 let, když jsem to viděl.A dnes 22.5.09 jsem si to připoměl znovu. Nahláškováno až po střechu,sypmatický hrdina,skvěle sekundující černoch a naprosto výborná bitka v postranní uličce. Nehledě na to,že je v tom odkaz na naši nenažranost a zkurvený charaktery,jimiž se tak rádi a místy nevědomky prezentujeme. (18.08.2008)

Ten riedky námet by ledva vystačil na polhodinovú filmovú poviedku, celovečerná stopáž je viditeľne prepálená. Kvôli obmedzenému rozpočtu je tu preto kvantum vaty a minimum efektov (a žiaden záber na mimozemskú planétu). Jediné čo ostáva je sympaticky priblblý dej, atmosféra 80tych rokov a aj 50tych v čiernobielych scénach. A výnimočne Carpimu nevyšiel ani soundtrack. Skoro celý čas hrá jedna nudná téma ako z hociktorého 80s filmu. (17.06.2016)