Na Západe nič nového

Povinné čítanie, ktoré som nečítal, a nebolo by to ľahké čítanie. Už dávno ma film takto neunavil. Prekvapil ma krutosťou vojny, nezmyselnosťou vraždenia, hlavne keď dôjde na boj zoči voči, scéna so zabitím francúzskeho typografa v zákope je asi tým najsilnejším z celého filmu. Ako zo skupiny kamarátov zo školských lavíc ich ostávalo stále menej nažive, zmocňoval sa ma nepokoj a ani návrat domov na dovolenku nepriniesol žiadnu úľavu. Aj tam je všetko len o klamstve ako celá vojna a jej proklamovaný zmysel zo strany generálov alebo cisára na slávnostnej prehliadke. –––– Německo je krajina Beethovena, Schillera a Goetha. –––– Dnes je nádherný den. Všichni jsme se najedli za dva a navíc přišla pošta. –––– Velení myslí na vše. Současně s rakvema posílají i náplň. (05.09.2016)

Výtečný válečný film, který knižní předlohu citlivě převádí do filmu. Vyvedl se jak Paul Richarda Thomase, tak Ernest Borgnine coby táta vojáků Kat. Uspokojivě dopadly i sekvence ze zázemí, které ukazují propastný rozdíl mezi frontou a nic netušícím Německem. Na americký film až překvapivě citlivé a autentické... (01.02.2004)

Na televizní film velice kvalitně natočené dílo, nejen co se týče herců, ale i reálií, či lokací. Natáčelo se v Čechách, ničené město je Most, respektive jedna jeho část, a i kostel, odstřelený hned na začátku, je oběť honby za uhlím. Takových scén je ve filmu ovšem málo, a celek stojí a padá s hereckými výkony a prokreslením postav. Bezvýchodná nesmyslnost zákopové války je vykreslena dokonale, stejně jako beznaděj citlivějších lidí, kteří nejsou schopni, nebo ochotni, adaptovat se na peklo válečného konfliktu. (11.12.2007)

Zpracování asi nejznámějšího protiválečného románu od Ericha Marii Remarquea, ač televizní film, zhostil se přenesení knižní předlohy na televizní obrazovky věrně a důstojně. Kvůli rozpočtu si pravděpodobně nemohl dovolit kolosální bitevní scény a věnuje se spíše vztahu Paula Baumera a jeho spolužáků/spolubojovníků, nicméně to snímku neubírá na kvalitě, právě naopak. I já musím vyzdvihnout Ernesta Borgnina a jeho podání Kata, lidského a otcovského mazáka, přesně v tom duchu, jak jsem si ho sám vyfantazíroval během čtení Remarqueovy knihy. (22.02.2009)

Málokdy se podaří podle notoricky známé knižní předlohy natočit film, kterým by originální dílo nebylo znehodnoceno. Za jednu z nesčetných výjimek se dá považovat právě filmové zpracování „Na západní frontě klid“ z roku 1979. Jinak řečeno veskrze pozitivní dojem (nebo snad zadostiučinění?) mám z tohoto snímku režiséra Delberta Manna. Ten se svého úkolu zhostil opravdu bravurně. Nejenže hlavní myšlenka dnes již klasického románu E.M.Remarqua byla zachována, ale i většinu děje tvůrci přenesli na filmové plátno, což obvykle nebývá pravidlem. Zůstaly i téměř všechny postavy z knihy. Ian Holm exceloval v roli fanatického desátníka Himmelstosse. Zvlášť velkolepě ztvárnil Ernest Borgnine postavu „taťky vojáků“. Nejvíce mě ovšem zaujal Richard Thomas v roli Pavla Bäumera. Titulní postavu zahrál podle mého názoru naprosto přesvědčivě. Do filmu přesně zapadá hudba, je zcela taková, aby citlivě dotvářela pochmurný obraz v divákově duši. Některé momenty opravdu zamrazí - například scéna, kdy Bäumer leží vedle umírajícího francouzského vojáka. Samotný závěr (Bäumerova tragická smrt) je jedním velkým alegorickým, ale zároveň varovným symbolem. Zasloužených 5 hvězdiček. (11.03.2007)