Na Západe nič nového

Některé velkofilmy se tváří kvalitou jako piloty nekvalitních seriálů. Tento televizní film má však takovou úroveň, že strčí tyto velkofilmy do levé i pravé kapsy. Možná by se líbil i Erichu Maria Remarquevi. Paul Baumer výbornou formou převypráví svůj příběh. Komentář psán 100 let po vypuknutí první světové války. (28.07.2014)

Viděl jsem dnes obě verze hned za sebou. Jak verzi z roku 1930 režiséra Milestona, tak tuhle Mannovu. Ale zatímco na tu starší jsem se podíval s radostí tak tuhle jsem vyloženě přetrpěl. Hrozně rozvláčný, nezáživný a nudný film, který mě prostě vtáhnout nedokázal. Navíc z něj nehorázně číšela televiznost na což já jsem hodně alergický. Původně jsem chtěl dát 2 hvězdičky, ale zpětně uznávám, že to zas taková katastrofa nebyla. Každopádně Milestonově verzi tato nesahá ani po kotníky. (03.01.2012)

silné 4 hvězdy! na to, že se jedná o televizní film, je to nesmírně vydařená adaptace stejnojmenné knihy (soudím tak i přesto, že jsem knihu nečetl..) ... herecké výkony, atmosféra války, kostýmy, triky - to všechno je tu na vysoké úrovni a kdyby byl tento snímek uveden do kin, tak by se tam podle mě neztratil :) (29.04.2009)

V rámci možností televíznej koprodukcie natáčanej kompletne v českom Mostě dokonalý a doslovný filmový prepis deziluzívneho, sugestívneho klasického povojnového diela Erich Maria Remarqua právom zaradeného do povinnej školskej literatúry. Rovnako ako román má svoje výnimočne silné momenty, ktoré však prílišne nevyčnievajú nad ostatkom a tým nepremieňajú film na sled pôsobivejších a striedmejších vojnových výjavov, ale zachovávajú ho vo všetkej celistvosti v takte udávanom režisérom. Technicky čistý film s výbornou výpravou a veteránom obrazovej sugescie Johnom Coquilom (démonická kameramanská práca na Peckinpahových Straw Dogs) by si vystačil pri svojej realistickosti snáď aj úplne bez známejších tvárí (Richard Thomas, Ernest Borgine, Donald Pleasance a Ian Holm), čím nijak neznižujem hereckú úroveň, ktorú vnášajú do diela, ale sú takpovediac len čerešničkou na už tak účel spĺňajúcej torte. I keď by som si vedel predstaviť ešte väčší priestor pre rozvinutie deja (mal som možnosť vidieť 125-minútovú verziu), z výsledného dojmu mimo toho uberajú snáď len detaily ako radostná pieseň na perách vojakov v temer lyrickom úvode podtrhujúcom dposiaľ nedotknuté ideály, ktorá je naspievaná nie v nemčine, ale v angličtine. Svoj účinok má aj fakt, zvýrazňujúci aktuálnosť témy nezmyselnosti a absurdnosti podobných konfliktov, kde proti sebe bojujú radoví občania bez skutočnej, jasnej motivácie a dôvodu, že podobne ako kedysi kniha, aj tento film bol v dobe vzniku v mnohých krajinách zakázaný pre svoj účinok, podlamujúci morálku mobilizovaných rekrútov. Aj onen časový predel medzi tou dobou a súčasnosťou je stále desivo malý a krehký. 80% (06.07.2014)

Humanita, pokrok, rozum, svoboda. To přece vůbec nejsou špatné ideály. Tak proč se kvůli ním nezačít masakrovat? První světová válka byla důsledkem toho, čemu se říká "modernita". Jednalo se o naprostý krach celého velkolepého projektu evropské kultury. Tahle válka není "barbarská", tohle je přece civilizovaný boj. Nervové plyny a granáty, pěkně čistě a hlavně humánně - nejsme žádní divoši. Stojí za námi Sókratés, Platón, Aristotelés, Descartes, Leibniz, Hume, Berkeley, Kant, Goethe, Schiller, Fichte, Hegel... Žijeme v civilizovaném světě, staráme se o nemocné, práci za nás dělají stroje, vzděláváme masy. Lidé jsou svobodní. To jsou věci, pro které stojí za to ležet dva roky v bahně v zákopu, nechat se okusovat krysami, čekat na rozkaz k bezvýznamnému útoku na protější zákop, nechat si uříznout nohu, rozežrat si plíce nervovým plynem nebo se vrátit domů jako mrzák do rozvrácené země. Nebo ne? (627., 27. III. 2011) (02.04.2011)