Kukučka

Další příklad důvodu mého komplikovaného vztahu se španělskými horory. Tady je ten děj totiž tak debilně zrealizovaný, že mě to většinu času úplně iritovalo a když k tomu připočtu i fakt, že se tam po většinu času neděje nic, co by nějak atmosfericky dokázalo věstit přítomné zlo a pořád se tam jen objevují náhodné postavy a výjevy, které rozbíjí koherentnost děje a je to prostě jen divné, zmatené a nic neříkající, fakt jsem se přemáhala, aby mě to aspoň náznakem nějak víc bavilo. Sice mi trvalo nějakou chvíli odhadnout pointu, ale to hlavně proto, že je celý ten scénář tak strašný bordel a působí nekompaktně a nešikovně. Kukačky mě zkrátka opravdu dost nepotěšily a o nějaké hororové stránce je taky až škoda mluvit. (17.02.2024)

„Identitu ztratit, nemít se kam vrátit...“ Ni la muerte, ni la fatalidad, ni la ansiedad, pueden producir la insoportable desesperación que resulta de perder la propia identidad. Aneb H. P. Lovecraft v Targaronově koutku španělštiny o temné stránce německých důchodců, sbírajících sádrové trpaslíky a rozdávajících úsměvy. Tyroláci Hans und Olga jsou sympatičtí manželé s vilou jako kráva, s bazénem a Maserati v garáži. Staroušci to vše vymění za zážitkovou garsonku. Paráda! Funí vzrušením, až po nos v šuplících s cizím spodním prádlem, skákají na gauči jak na trampolíně a s gustem demolují domácnost i byt. OKÉNKO ORNITOLOGA: [][] Zapomeňte na kukačku. Prvek zanášení do hnízda zde vůbec nebyl! ## Jen tři straky zlodějky. ## „Podle nosa poznáš kosa?“ Jak kdy. Viz ptáčátko Lili. Roztomilý nosánek, přitom sup mrchožrout. ## „Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.“ Tohle pořekadlo Marc a Anna neznali. ## On, pyšný páv, už jen otlouká paroží a auto o strom, těhotná labuť Anna se mění v ošklivé káčátko. [][] Slovy Lili: „Němčina má slova, která jsou krásná i hrozná zároveň. Například fernweh.“ Film bez zadostiučinění, happyend bez budoucnosti. (20.01.2024)

Fůha. Tohle byl teda (la)hodně zajímavý kousek od španělů. Netradiční pojetí zajímavého nápadu, od kterého divák absolutně netuší, co čekat, jenž v sobě kombinuje mysteriozní stránku s mystickou i duchařskou a šikovně pracuje s napětím a drží diváka určitou dobu v nevědomí. Od začátku je “něco špatně”, německý pár je podivný a dům stejně tak, takže divák vlastně jen čeká, co se posere jako první. Úvodní půlka velmi dobrá, druhá, jakmile odhalí karty, už pak malinko méně úderná, ale stále zajímavá a svižná, a samotný závěr je za mě trochu krkolomný, urychlený a bez emocí, což trochu kazí výsledný dojem z poctivé práce s divákem v předchozím dějství, ale suma sumárum jde vlastně o dost zábavný kousek, který zkrátka nejvíc těží právě z toho, že jsem netušil, o co půjde. Zamrzí už zmíněný konec a absence barvitějšího vysvětlení, ale jinak vlastně převládá (alespoň momentální) spokojenost. Kino návštěvu bych ale zvážil, já šel spíše jen ze zvědavosti a z pocitu, že španělé asi nebudou jen tak brzo na stažení. (14.11.2023)

Solidně, byť nijak specificky osobitě natočený hororový thriller, který zpočátku dokáže vzbudit zvědavost, kam se to celé vyvine. Vyústění je OK, sice si vybavuji podobný motiv i z jiných filmů, na druhou stranu úplně častý není. Co však není OK - posledních asi patnáct minut, v nichž to všechno proběhne tak zrychleně a nelogicky, až to působí směšně. (23.12.2023)

Tak do půlky filmu je to čekání, v co se příběh vyvine. Není to sice úplně špatné, ale podobné dlouhé rozjezdy obecně moc nemusím. Pak začnou první podivné signály a člověk by čekal, že s nimi začne houstnout i atmosféra. Ale i když znepokojujících momentů přibývalo, měl jsem při nich stejný pocit, jako při tom prvním. A ani vysvětlení mě z ponožek nevystřelilo. Sice se nejedná o nějak nadužívaný motiv, ale to podání působilo i tak okoukaně. U sávěru jsem se bavil, ale asi ne tak, jak tvůrci zamýšleli. Příš mi to přišlo k smíchu a navíc to moc nedávalo smysl. herecky je to ok, technicky to také není špatně odvedená práce a nemůžu říct, že bych se úplně nudil, ale víc než prměr nevypotím. 50% (18.01.2024)