Kukučka

Fůha. Tohle byl teda (la)hodně zajímavý kousek od španělů. Netradiční pojetí zajímavého nápadu, od kterého divák absolutně netuší, co čekat, jenž v sobě kombinuje mysteriozní stránku s mystickou i duchařskou a šikovně pracuje s napětím a drží diváka určitou dobu v nevědomí. Od začátku je “něco špatně”, německý pár je podivný a dům stejně tak, takže divák vlastně jen čeká, co se posere jako první. Úvodní půlka velmi dobrá, druhá, jakmile odhalí karty, už pak malinko méně úderná, ale stále zajímavá a svižná, a samotný závěr je za mě trochu krkolomný, urychlený a bez emocí, což trochu kazí výsledný dojem z poctivé práce s divákem v předchozím dějství, ale suma sumárum jde vlastně o dost zábavný kousek, který zkrátka nejvíc těží právě z toho, že jsem netušil, o co půjde. Zamrzí už zmíněný konec a absence barvitějšího vysvětlení, ale jinak vlastně převládá (alespoň momentální) spokojenost. Kino návštěvu bych ale zvážil, já šel spíše jen ze zvědavosti a z pocitu, že španělé asi nebudou jen tak brzo na stažení. (14.11.2023)

Ucházející Thriller od Španělů,který sice nestrhne, kdo je zvyklý na majštryky Oriola Paula, ale taky neurazí. Mladý pár se rozhodne si vyměnit byt na týden s jedním postarším párem, s kterými se seznámili přes internet. Jejich dům má vše luxus i velký pozemek, ovšem brzy zjistí, že v téhle výměně něco není úplně v pořádku. Ten zvrat sám o sobě špatný není, byť to není nic nového. Příjde však docela dost brzy. Film se nese v pomalém tempu, chybí tu jakákoliv zapamatovatelná scéna ( není to ani moc napínavé), čekal jsem od toho více.Španělé umí hezky šponovat amosféru i napětí a tasit nepříjemné zvraty, tady se jim to úplně nedaří, ale na podívání je to v pohodě. Kdo španělskou tvorbu můžu, tak vyloženě neprohloupí, jen zkrátka nečekat zázraky. 55% (21.12.2023)

„Identitu ztratit, nemít se kam vrátit...“ Ni la muerte, ni la fatalidad, ni la ansiedad, pueden producir la insoportable desesperación que resulta de perder la propia identidad. Aneb H. P. Lovecraft v Targaronově koutku španělštiny o temné stránce německých důchodců, sbírajících sádrové trpaslíky a rozdávajících úsměvy. Tyroláci Hans und Olga jsou sympatičtí manželé s vilou jako kráva, s bazénem a Maserati v garáži. Staroušci to vše vymění za zážitkovou garsonku. Paráda! Funí vzrušením, až po nos v šuplících s cizím spodním prádlem, skákají na gauči jak na trampolíně a s gustem demolují domácnost i byt. OKÉNKO ORNITOLOGA: [][] Zapomeňte na kukačku. Prvek zanášení do hnízda zde vůbec nebyl! ## Jen tři straky zlodějky. ## „Podle nosa poznáš kosa?“ Jak kdy. Viz ptáčátko Lili. Roztomilý nosánek, přitom sup mrchožrout. ## „Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.“ Tohle pořekadlo Marc a Anna neznali. ## On, pyšný páv, už jen otlouká paroží a auto o strom, těhotná labuť Anna se mění v ošklivé káčátko. [][] Slovy Lili: „Němčina má slova, která jsou krásná i hrozná zároveň. Například fernweh.“ Film bez zadostiučinění, happyend bez budoucnosti. (20.01.2024)

Moc jsem si od "kukaček" nesliboval takže nakonec jsem s výsledkem velmi spokojenej. Popravdě moc jsem ani nevěděl do čeho jdu. A myslím si, že tím líp pro mě a to platí i všeobecně. Čím míň bude divák o filmu vědět tím líp pro něho. Protože bude(nebo může být) překvapenej jako já. Je pravdou, že k mé větší spokojenosti bych ve filmu bral víc explicitního násilí ale každej den není posvícení. Celková pointa se mi líbila ačkoliv možná není nikterak originální. Film je poutavej, napínavej a atmosferickej. Některý scény jsou hodně vymazlený. Za všechny jmenuji třeba tu na karnevalu nebo tu v muzeu kukaček ta se mi hodně líbila. Suma sumárum tak ode mě El Cuco dostane slabší 4hvězdy. (19.12.2023)

Solidně, byť nijak specificky osobitě natočený hororový thriller, který zpočátku dokáže vzbudit zvědavost, kam se to celé vyvine. Vyústění je OK, sice si vybavuji podobný motiv i z jiných filmů, na druhou stranu úplně častý není. Co však není OK - posledních asi patnáct minut, v nichž to všechno proběhne tak zrychleně a nelogicky, až to působí směšně. (23.12.2023)