Bdelý život

Vezměte to nejotravnější ze Celine (Before Sunrise), rozdělte to mezi několik náhodných ujetých charakterů a natáhněte asi tak na hodinku a půl. Máte Waking Life. Plný vzletných myšlenek, ideálů i naprostých nesmyslů. Bohužel problém je, že těch opravdu zajímavých myšlenek tu máme poskrovnu, protože scénář se rochní v přežvýkávání víceméně jasných záležitostí, a jako pojítko toho všeho mu stačí jedna nezajímavá mlčící postava, z níž snové vizuální zpracování dělá chvíli chlapce, chvíli děvče. Neříkám, že je celý Waking Life nesmyslný, párkrát se blýskne a vy zjistíte, že opravdu posloucháte a přijímáte naservírované myšlenky a dokonce si z nich i něco odnášíte, ale většinu času film opravdu jen prázdně fantazíruje. Ukazuje se, Linklater zřejmě v Celine zhmotnil převážně sebe samého a svoje snílkovské myšlenky, a v Jessem si vytvořil oponenta, který měl držet jeho vzdušné zámky hezky při zemi (mimochodem rád jsem tuhle milou dvojici opět viděl, i když mě tu jejich rozhovor nefalšovaně iritoval). Zde ho ale nelimituje takřka vůbec nic a je to asi největší neduh filmu - dostává se díky tomu do rovin ukecaných a převážně mělkých. Ačkoliv žádná z myšlenek zdaleka není hloupá, tak jaksi nemají sílu na to, aby vás strhly, inspirovaly či jakkoliv více obohatily. Jako utřídění autorových myšlenek dobré, ovšem jako kůže na trhu nijak lákavé zboží. Na druhou stranu je jasný, že Linklater tohle nikomu vyloženě necpe. Spíš asi "čeká", kdo se s ním ztotožní. Já to bohužel nejsem. (02.12.2011)

Je tam sice pár zajímavých chvilek, ale ty nepřebijou fakt, že moudrý není ten kdo dokáže na co nejmenším prostoru opsat základní myšlenkové teze z chytrých knih, ale ten který naprosto přirozeně rozvíjí své vnímání vůči světu a dokáže své poznávání dále využívat......Walking Life není přirozený ani náhodou a člověk skoro vidí jak scénáristi slídivě listují v učebnicích filosofie a skládají ty moudra do jednoho přemoudřelého projektu=Sorry-tohle nežeru (02.01.2011)

Taká na prvý pohľad jednoduchá vec ako je ľudský život. A toľko pohľadov, uhlov, dojmov, názorov, toľko nálad, toľko filozofii. Snová rozprávka v ktorej preplávajú obrysy osôb zdelujúc nám každá kúsok mozaiky ktorá sa nedá poskladať, ale cítiť a žiť ju. Richard Linklater je jedna z mojich filmových spriaznených duší, chápe SILU kvalitného dialógu a stvoril nadčasové umelecké dielo, alebo akýsi (Ako tu písal Traffic) dialóg s divákom vyžadujúci vlastné uchopenie, vlastnú interpretáciu. A teraz dovoľte, idem snívať :) (16.12.2013)

Ťažký preťažký oriešok na pozeranie, vstrebanie a ešte nebodaj aj na "cinemafilské" vychutnanie. Myslím, že by som si to viac užil, keby sa jednalo o minisériu kratších filmov. Takto sa v sebe mixujú dva svety. Jeden je "slovník cudzích slov a hovno z toho" ,druhý je " intelektuálno - filozofická odysea", ktorá ma donútila pohnúť limbických systémom. Forma je viac než zaujímavá, po čase sa (paradoxne) stala dosť otravnou, pre silného epileptika by toto bol pravdepodobne jeho posledný film v živote pred osudným fatálnym záchvatom:) Potešila "Before Sunset" vsuvka a Linklater ukázal, že je kreatívny guru. Je to málo alebo to stačí...? Každopádne na Waking Life sa nezabúda, nech už to berieme z pozitívnej alebo negatívnej strany... (28.01.2015)

Aha no... na mňa to bolo asi až príliš experimentálne... neviem. Jediný pocit, ktorý mám je bolesť hlavy, prevažne z tej animácie. Bola zaujímavá, to uznávam, len z toho ustavičného pohupovania som asi dostal morskú chorobu. Čo sa týka obsahu, prevažná časť boli iba nudné reči ničím zvláštne, nič prevratné čo by už človek dávno veľakrát predtým nepočul. Zaujímavých myšlienok v rámci filozofovania o existencii tu bolo iba zopár. Takže výsledok bol pochopiteľne iba jedna veľká nuda, na ktorú si treba preventívne zobrať jeden ibalgin. Ledva podpriemer. 30/100 (09.08.2018)