Priznanie

Jediná miestnosť, jeden veľký dialóg, tri postavy a žiadne časové posuny. Keď niekto dokáže z podobnej šablóny vyčarovať film, ktorý ma nenudil, klaniam sa mu. V tomto prípade je to Richard Linklater. Stopáž sa niekomu môže vzhľadom na námet javiť značne prehnaná, ale je to presne čas, za ktorý preniknete do myslenia postáv a pochopíte ich konanie v perfektne vystupňovanom závere. Zaujímavá skúsenosť. (12.11.2004)

Když se ve dvou třetinách filmu Ethan Hawke zeptal: "Můžeš mi říct, o čem to, kurva, mluvíš," mluvil mi z duše. Celý film je založený na tom, že se dva kámoši ze školy potkají po letech a zřejmě trpí chorou představou, že ukazovací zájmena rulez a že ta podstatná jsou out. Jo, je to možná cool, ale sledovat tohle představení je místy utrpením. Herecké výkony ujdou, ale vyloženě nenadchnou, takže film o třech hercích prostě neutáhnou. Zvláště pokud je jeho děj a poselství snadno popsatelné jednou větou. Ale ať jen nekritizuju, tak se mi líbila laciná kamera, která k filmu a ději celkem ladila... [květen 2008] (31.05.2008)

Hotelová izba so zastrenými oknami je priestorom, v ktorom sa odohráva vydarená konverzačná dráma. Obrazové ozvláštnenia sa nekonajú, kamera zachytáva najmä tváre vyjadrujúce emócie, najväčším experimentom je prebleskovanie raz na jednu, raz na druhú tvár presne v rytme zrýchlenej hádky. Divadelnosť prostredia, minimalistický interiér a sústredenie na dialógy zachraňuje šikovný scenár, ktorý dokáže pripútať - no... asi rovnako dobre ako v prípade rozhlasovej hry. Pri počúvaní rádia by som si ale tvár Umy Thurmanovej musel len predstaviť. (07.07.2005)

Jeden pokoj, tři výborní herci, zajímavá Linklaterova režie, (SPOILER) to vše však bohužel ústí v poněkud mdlý konec, který by mohl sloužit jako učebnicová definice slova antiklimatický. Rozhodně si nemyslím, že by filmy měly paušálně končit nějakou velkou pointou, v případě Přiznání jsme na ni však byli hodinu připravováni, a když nakonec nepřišla, vrhla pro mě její absence zpětně stín i na celý, jinak svižný a poutavý film. 60% (04.12.2014)

Reziser Richard Linklater po filmoch ako Before Sunrise a Before Sunset znova dokazuje, ze vie putavo natocit film s jednoduchym ustrednym konfliktom (stretnutie kamaratov zo strednej po 10 rokoch), odohravajuci sa cely v tesnom mikropriestore (jedna motelova izba s kupenou a WC) s minimom hereckeho ansamblu (Hawke, Thurman, Sean Leonard) a to sposobom, ktory je postaveny hlavne na dialogoch. A aj ked je miestami film mierne natahovany s zbytocne duplicitnymi sekvenciami rozhovoru, ide o velmi vydarenu studiu vztahov a charakterov, poznacenych jednou udalostou daleko v minulosti. (30.09.2004)