Reklama

Reklama

Les Lèvres rouges

  • Belgicko Le Rouge aux Lèvres (viac)
Trailer
Belgicko / Francúzsko / Západné Nemecko, 1971, 87 min (Director's Cut: 100 min)

Obsahy(1)

Novomanželé Stefan (John Karlen) a Valerie (Danielle Ouimet) se po cestě do Británie zastaví v ohromném přímořském hotelu, kde kromě nich a recepčního (Paul Esser) nikdo jiný není. Ale záhy se zde objeví další hosté, typ hraběnky Báthory (Delphine Seyrig) a její okouzlující společnice a sekretářka Ilona (Andrea Rau). Recepční je v šoku, vždyť před čtyřiceti lety hraběnku poznal. Ta se ale od té doby vůbec nezměnila. (Snorlax)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (29)

Bloody13 

všetky recenzie používateľa

Opuštěný hotel, plížící se atmosféra, pomalé tempo, erotické napětí, trocha surrealismu a hodně rudé. To budou asi zásadní body tohoto minimalistického hororu. Dcery temnot jsou ojedinělým kousancem do žil lesbicko-upírského subžánru: snímek bez výraznějších explicitních scén, s minimem krve, a co je velkým překvapením - bez ostrých tesáků. Za to hned s několika výraznými kráskami, které, nejen že skvěle vypadají a ukazují své vnady, ale dokonce i hrají. Možná i proto bych film doporučoval spíše okrajovým příznivcům klasického hororu. A jedna zajímavost na závěr: v 59. minutě nešťastná Ilona pronese "There's nothing to explain, it's too late." To je, prosím, stejná věta, kterou si vypůjčil do svého temného songu "Sinners Inc." sám Rob Zombie. ()

Mariin 

všetky recenzie používateľa

Mladý pár se ubytuje v belgickém hotelu, kam se zakrátko nastěhuje hraběnka Báthoryová se svou sekretářkou. Podmanivé herectví Delphine Seyrig v roli hraběnky. Ačkoliv příběh je zasazen do 1/2 20. století, vyzařuje z něj atmosféra konce 60. let. Kvalitou tohoto depresivního díla je především vizuální, lehce surrealistická stránka. ()

Reklama

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Upírský příběh plyne zvolna jak líné vody Léthé... Hraběnka Bathoryová je zde vampýrem, který díky krvi mladých dívek nestárne. Vizuálně mi připomínal Smrt v Benátkách, atmosférou a především osudem hraběnky a její milenky Hlad T.Scotta. Modrá, červená! (šaty, šátek, světlo, župan....krev), noc a den, klidné a rozbouřené moře (je důležitou kulisou), opuštěná pláž i hotel. Stísněná atmosféra prázdnoty a nejasného nebezpečí. Bouře. Blesky. Moře šílí. Ruka s páskem dopadá na nebohou dívku. O násilí se více mluví (způsoby mučení nebohých dívek), než aby bylo předváděno. Hraběnka je typově mezi C.Deneuve a M.Dietrichovou. Stříbrná garderóba, svícen, broušená mísa...Pomalé s erotickým nádechem a jemným odkapáváním krve. ()

eraserhead666 

všetky recenzie používateľa

"Dobrý den být naživu..." Ohó, tak tohle je zvláštní film, který více skrývá než odhaluje, přesto (nebo právě proto) dokáže vybudovat slušně zajímavou atmosféru a pohltit diváka ať už interiérem hotelu nebo hereckým obsazením ženských rolí. Silně mysteriózní, napínavé, vizuálně okázalé, herecky zajímavé moderní lesbické drama o Elizabeth Bathory v příjemně erotickém hávu a s feministickým kontextem. Opravdu zvláštní záležitost, spíše tajemná než ryze horrorová. A ten závěr v autě... "Ještě tolik nocí padne a padne do propasti času." 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 93/101 ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Precíznu prácu kameramana, kostymérov či osvetľovačov by som viac docenil, ak by film nebol nakrútený na začiatku sedemdesiatych rokov, pretože dobová atmosféra ma vôbec neoslovila a do tohto hotela by som nešiel stráviť noci ani zadarmo. Toto je ale skôr môj osobný, čisto subjektívny problém. Prvá hodina filmu plynie veľmi pozvoľna, dôraz je kladený okrem spomínanej vizuálnej zložky aj na psychológiu, ďalšia polhodina je už značne explicitná a pripomína niečo medzi dobovými erotickými filmami a hammerovskými horormi. Bohužiaľ som film videl so značne nepodareným anglickým dabingom a aj preto mi pripadalo, že postavy sú mentálne akosi spomalené, čo najlepšie dokumentuje záverečná nehoda, ku ktorej vôbec nechápem, ako mohlo dôjsť. Snímka je ale bohatšia čo sa týka nastolených témat, ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať. Príbeh Bathoričky je značne modernizovaný, predovšetkým tu ale silno cítiť univerzálnu tému túžby po ovládaní blízkych ľudí a to nielen v zmysle, že muž potrebuje svoju ženu vlastniť ako majetok. ()

Galéria (78)

Zaujímavosti (2)

  • Ve filmu je patrný vliv surrealistických malířů Paula Delvauxe a Leona Spilliaerta. (Petrus1)

Reklama

Reklama