Pred úsvitom

Mladý kluk dobrodruh potká pohlednou dívku a impulzivně spolu stráví noc, je to krásné, nebo je to rutina, od romantického filmu očekávaná? Myslím, že více než obvykle zde záleží na tom, co do filmu divák vloží a co od něj chce přijmout. Romantická duše + sebeprojekce = jasný úspěch, jeden dlouhý dialog Před úsvitem se bude zdát kouzelný, milý, něžný a přitom zdánlivě normální a nenucený. Na druhou stranu cynismus + nadměrné zapojení racionální poloviny mozku = obyčejná romantická fabulace, v dialozích není nic transcendentního, z filmu není co si odnést. Osobně mi úlisné vzezření Ethana Hawke nebylo příliš sympatické a nejen proto se příkláním k druhé variantě. 6/10 (27.07.2009)

Dva neznámí lidé se náhodně potkávají, tráví spolu celý den (a noc) a poté přichází ta kritická chvíle, kdy se musejí rozejít. Ovšem zatímco se Before Sunset odehrává jen ve dne a v krásně romantické Paříži, tak Before Sunrise se odehrává (pravděpodobně ta nejmarkantnější změna) v noci. Avšak ať už to byla světélkující večerní Vídeň či prosluněná romantická Paříž, tak herci, scénář i kamera se povedli na jedničku. Ethan Hawke a Julie Delphy jsou fantasticky sehraní. Je pravda, že je tento a i druhý film jen a jen konverzační, ale je natočen tak zaníceně a s tak osobitým stylem, že se prostě nemůže nelíbit. Navíc nepostrádá vtip, inteligenci a přirozený šarm. (23.02.2005)

2 cizinci, 1 rozhovor, 1 město. Před úsvitem není pro každého, ale když vás chytne tak vás nepustí. Nechci zabíhat do detailů, protože je lepší, když to sami vidíte. Když vidíte tu dokonalou chemii mezi hlavními hrdiny, když s nimi procházíte letní Vídní. Pak se pro vás možná stane příběh Celine a Jesse něčím víc. Něčím co si budete chtít pamatovat. P.S: No jo já vím, že jsem beznadějný romantik. ;-) (28.01.2010)

Na můj vkus trochu nadhodnocené. Tehdy značně slizký Ethan Hawke si snaží povyrazit s první buchtou, na kterou narazí, přemlouvá ji značně americky a ke vší smůle je to zrovna asexuální Julie Delpy. Jejich rozhovory jsou celkem na facku, dutá témáta, jistě, co si ti dva mají říkat, ale podobné vyprávečky uslyšíte v každé druhé tramvaji na lince Jindřišká - Anděl, případně v loby každého hostelu, kde si partička amíku v teplákách honí ego na bulharských holkách. Místama jako kvalitnější extrakt z Dawsonova světa. 65% (23.06.2009)

Letmý pohled, trochu spocené ruce a jeden krůček navíc, ke kterému se většina z nás nikdy neodhodlá. Je to bláznivé a naivní, ale takové už „mladé lásky“ bývají. V podání Ethana Hawkea a Julie Delpy je to navíc velmi upřímné a přirozené, protože ti dva skutečně vypadají, že si mají co říct. Vzácná nepřikrášlená chemie, která své pouto nečerpá z jednotlivců, ale ze souhry. Takhle vypadá skutečné životní „once“… (07.07.2008)