Interview

Tenhle "napínavý střet dvou povah" má v sobě jednu velkou chybu. Po 5 minutách by se obě poslaly do hajzlu a bylo by po střetu. Pak má v sobě i druhou velkou chybu. Po 10 minutách by se obě povahy znovu poslaly do hajzlu, odešly by tam a bylo by po střetu. Třetí chyba = 15 minut... Nebudu to protahovat, 83/5 = 16,6 chyb. Velkých chyb aneb sled naprosto nepravděpodobných komunikačních výmyků, veletočů a salt mortale. Formální žíněnka se v komorně pojatém dramatu čekat nedá a taky tu není... (11.12.2010)

Steve Buscemi není příliš zkušený režisér, ale je si toho vědom a tak si nebere příliš těžké filmy. Ani tentokrát neudělal výjimku a jako svou poctu Theo Van Goghovi natočil jeho vlastní interview. Jako herec mi nevadí, ale v hlavních rolích ho stále nemusím. Naopak Siena Miller se stále více přibližuje herectví a odchází od modelu "hezké holky, co nic neumí". Velká část snímku se odehrává v apartmánu jedné hororové hvězdičky, kterou hraje právě Sienna Miller a konečně vytahuje z rukávu všechny svoje tajné zbraně, které toužilo vidět tolik diváků předchozí snímku Warholka. Přes svou jednoduchost je Interview konverzačním snímkem o lidech a jejich svědomí. Hned na začátku je trochu levně odkázáno na zemřelého režiséra Thea Van Gogha a pak už se rozjede slovní přestřelka u vína a drog, která nebere konce, dokud si nevychutná mučitel svou oběť. Celá konverzace mezi kočkou a myší, v které se každým okamžikem mění role a do závěru nevíte, kdo říká pravdu a kdo lež, je svým způsobem úžasná. Bohužel také velmi zdlouhavá, nic neříkající a příliš vykonstruovaná. Siena Miller se mi líbí, ale stále mě nepřesvědčila, že dokáže zahrát ženu jakéhokoliv názoru s naprostým přehledem, kterou by divák ihned obdivoval ne kvůli kráse těla, ale vnitřnímu kouzlu. Škoda vykonstruovanost, kterou několik uživatelů vytýkalo např. úžasnému snímku Crash. Doufám, že po Interview změní názor o tom, co toto označení filmu znamená. Interview je snímkem od otázkách a odpovědích na ně, které možná někdy sami nechceme slyšet. (21.09.2007)

Ambiciozní a zkušený novinář Steve Buscemi versus úspěšná béčková a arogantní herečka Sienna Miller vedou spolu 80 minutovou slovní bitvu plnou osobních zpovědí, ale i záměrných lží v rámci jednoho interview pro prestižní časopis. Zpočátku chladně odtažitý přístup obou hlavních protagonistů se poté co se shodou okolností z luxusní restaurace přesune do bytu herečky se změní ve slovní souboj na ostří meče, kdy oba před sebou otevírají 13 komnatu, ale nelze rozpoznat komu se právě hodí více o sobě zalhat. Mezi herečkou a novinářem postupně vzniká nezvyklý "neprofesionální" vztah jehož rozuzlení je logickým vývojem událostí, protože snímek po celou dobu dost balancuje na tenké struně věrohodnosti. Steve Buscemi (film nejen režíroval ale je i spoluautorem scénáře) a Sienna Miller jsou ve svých rolích naprosto strhující a těžko říct kdo z těch dvou je lepší, ale bude to asi Sienna Miller, protože ze své role dokázala vytřískat víc než bych čekal a její zásluhou se její postava zbavila povrchnosti. Drama Interview jen dokazuje, že čistě konverzační film nemusí být čistá nuda. Mé hodnocení: 70% (23.02.2010)

Steve Buscemi je nepopiratelně lepší herec, než režisér, ale je si toho i vědom, takže se nepouští do žádných velkých akcí. Na můj vkus zcela zbytečně experimentuje s kamerou, zde by se báječně hodila statická kamera, která by nerušila komorní konverzační drama. Pravda, pak by to mnohem více evokovalo divadelní záznam, ale v mých očích by to snímku neuškodilo. Steve je skvělý herec, bez potíží utáhne hlavní postavu, i když je zároveň v roli režiséra. (30.12.2021)

Buscemi je zabehnutý týpek, ktoré mu to svedčí jak pred tak za oponou a keď sa znenazdajky ocitol pri kormidlovaní jednej z troch holandských prerábok, tak som jeho angažovanie vrelo uvítal. Nutno napísať, že nesklamal, ale ani neočaril. Jeho interiérové “Interview” spĺňa niekoľko predpokladov jedného z tvorivých procesov nezávislého filmu - má ukotvený model kontinuálneho rečnenia medzi minimálne dvoma, navzájom sa ovplyvňujúcimi osobami, z 95% sa koná na vyhranenom zázemí priestraného apartmánu, inam sa nepresúva a ťažisko problému neupriamuje na tzv. temporary pleasure diskutujúcej/koketujúcej dvojice, ale na ich podvedomé pochody a pudové nuanse. Chýba mu však to zlomové - uveriteľnosť a obsahuje to škodlivé – predvídateľnosť. Nenudí pri sledovaní, ale štípe pri zamyslení. Nezúrim, zvládam, no neodpadávam. (06.01.2011)