Pred úsvitom

Nemam rád romantický filmy a Linklaterův styl mi taky moc nesedí, ale Před úsvitem je zase takovej ten případ filmu, o kterym všude čtu/slyšim, jakej to je kult a must see záležitost. Tak jsem se jednoho dne odhodlal, že se na to podívám... Nemůžu ani říct, že by mě to zklamalo, protože jsem čekal, že se mi to nebude moc líbit, ale fakt jsem netušil, že tenhle vychvalovanej film je v podstatě akorát 1,5-hodinovej rozhovor o ničem. Navíc ústřední dvojka je dost nesympatická. Oba mi připadali jako strašný pozéři, který se akorát předháněli v tom, kdo z nich se vytasí s větší píčovinou, aby vypadal před tim druhym zajímavě. Sice chápu, že každej neni takovej povrchní primitiv jako já, ale když se s někym sotva seznámim, tak mu asi nebudu hned po 5 minutách vykládat nějaký svoje pošahaný teorie o duši a nekonečnosti vesmíru. I když uznávám, že je to celkem originální a určitě aspoň pro mě snesitelnější, než různý přeslazený romantický sračky klasickýho formátu. A je to dost divný, ale mam nějaký nutkání se podívat možná časem i na pokračování, jak to vlastně dopadne. Ale než vidět znovu tohle, tak radši budu čumět do zdi, takže 2 hvězdy jsou až až... (25.02.2014)

Letmý pohled, trochu spocené ruce a jeden krůček navíc, ke kterému se většina z nás nikdy neodhodlá. Je to bláznivé a naivní, ale takové už „mladé lásky“ bývají. V podání Ethana Hawkea a Julie Delpy je to navíc velmi upřímné a přirozené, protože ti dva skutečně vypadají, že si mají co říct. Vzácná nepřikrášlená chemie, která své pouto nečerpá z jednotlivců, ale ze souhry. Takhle vypadá skutečné životní „once“… (07.07.2008)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Před úsvitem je jedno dlouhé krásné ukecané sladce chutnající první a zároveň možná poslední rande dvou mladých lidí (díkybohu opačného pohlaví). Film programově nefilmový, polodokumentární, něco jako Lásky jedné plavovlásky nebo Černý Petr, přesto zajímavý. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=_rN6D3PcYB4 (12.11.2009)

1 nesympatický a na první pohledl oslizlý Američan + 1 neatraktivní, asexuální, nevýrazná, přemoudřelá a otravná francouzská intelektuálka + 2 hádající se frickové + 1 město plné odpůrců Temelína, kteří hovoří plynně anglicky + 1 jedna noc plná bezdomovců smolících básně, žebrajících věštkyní a podobné verbeže = 1 k smrti nudný, neuvěřitelně papírový a neskutečně dlouhý dialog. (+ duševně nemocný barman a chemie rovnající se nule) (21.02.2007)

Poameričtělá „rohmerovina“. Náhodné setkání, volné tempo, nepravidelný rytmus. Romantika bez pompy. Pohodový tón, vážná témata (kulturní a genderové stereotypy, smrt, láska, žít pro sebe x žít pro druhé). Dva lidé sevření časem, uvědomující si jeho pomíjivost (opakovaně se vrací k minulosti, přemítají nad budoucností a znepokojují se tím, že přítomnost brzy odezní). Ona důvěřuje, on zpochybňuje. Oba Vídeň opustí. Zůstanou jenom místa, která navštívili, vzpomínky, které spolu vytvořili. Velmi pohodový film, pokud dokážete neřešit. Neřešit, že Vídeň je vykreslena jako město umělců, čarodějnic a dobrosrdečných barmanů, kteří (všichni) hovoří obstojnou angličtinou. Neřešit snahu propašovat do každého započatého rozhovoru nějakou filozofickou otázku. Neřešit marnotratné rozhazování peněz dvojicí zjevně nepříliš majetnými mladých lidí. Nejvíce mne ovšem rušila mne interakce s ostatními postavami, jejichž umělost a účelovost je v přímém rozporu s nenuceností ústřední dvojice, která žádný cíl nesleduje, žádnému cíli neslouží. Byť okolo pravdy jenom krouží, jde o ojedinělý portrét zrodu jednoho vztahu. 80% Zajímavé komentáře: Tom Hardy, ad-k, wipeout (13.02.2009)