Obsahy(1)
Camil si neví rady se světem okolo – a není se čemu divit, když události naberou pokaždé nečekaný směr. Hraný debut Sebastiana Mihăilesca může vábit paralelami s ustřelenými filmy Quentina Dupieuxe anebo poetikou stylizované všednosti, jak ji známe od Roye Anderssona, místy se zdá, jako by vyrůstal z Black Lodge Městečka Twin Peaks. Mihăilescu ale pracuje s vlastní poetikou, v níž se abstrakce potkává se zlověstností, jaká nás paralyzuje v reálných životech. Expresivní momenty se střetávají s povědomými skličujícími pocity. Imaginativní, bláznivý film, který jako by se někdo snažil utlumit ketaminem. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (7)
Ta synopse z Varů zároveň sedí a zároveň ne. Nejvíc se asi trefila tím ketaminem. Přesto, že Sebastian Mihailescu je nadmíru výřečný, rád se poslouchá a po filmovém Q&A je vidět, že si svůj režijní styl umí řádně obhájit, nepřesvědčil mě rozhodně natolik, abych svůj pohled na film přehodnotila. U diváka, jenž k tomuto filmu nedostane už vůbec žádný kontext se pak nedivím jeho nízkému hodnocení. Ono ale nejde ani tak o kontext jako spíš o tu lyriku a sám režisér řekl, že Mammalia je spíš takovým dokumentem. Proto je ta plynulost scén vražedně uspávající, přesto, že stopáž celkem ubíhá. Nevím, je to pro mě taková záhada, o které se toho dá říct jen velmi málo vypovídajícího a i sám režisér, byť měl v hlavě naprosto jasno se mi zdál, že slovy popsat tento film úplně nezvládl. I žánrově bych řadila jen těžko. Své místo na Otrláku by si zřejmě ale obhájil snadno. KVIFF 2023 ()
Film, který je spíš umělecké dílo než film. Scény na sebe navazují často jenom motivem nebo tématem. Co scéna to záběr, hodně přezrálý, dává mysli možnost se zamyslet a uplavat někam daleko, což si nemyslím, že je v kontextu tohohle filmu špatně. Sám o sobě je imaginativní a vzbuzuje otázky. Výběr natáčet na materiál je naprosto oprávněný. Má krásnou auru, stejně jako film samotný. Znepokojující momenty doplňují klidnou mizanscénu a atmosféru. ()
(KVIFF 2023) Sakra to byla neskutečná krávovina. Nevím jak tenhle film vůbec popsat, to ani nejde jaká je to krávovina. V tom filmu se prakticky nic nestalo, ani nevím jakej to byl žánr, protože je to bizár. Bizár tento film nejlíp vystihuje. Děj je divnej a nepochopitelnej. Herecký výkony taky žádná sláva. První polovina utekla hrozně rychle, ale nic se tam nestalo. To stejný platí u druhé poloviny, která nedává naprosto žádný smysl a péro se zde taky objeví. Finální scéna je tak neskutečně divná a prostě nebylo to nic pro mě. Jestli bych si měl vybrat mezi tímto a K9, vyberu tohle, ale stejně to stojí za hovno. Jediný co je na tomhle filmu dobrý je kamera a naštěstí rychle ubíhající děj. 4/10 Taková krávovina bez významu se jen tak nevidí. (Divadlo Husovka - 4.7.2023) ()
Asi do půlky jsem tomu zkoušel dát šanci, náznaky nějaké byly (maliličko ten Lynch ze synopse). Takovéto filmy rád vyhledávám ale tady to pak už nešlo. Když se děj filmu přesunul na jiné místo (přes jezero) úplně jsem vypnul a dál to nešlo už příliš sledovat. Ze zajímavosti jsem si poslechl pofilmové QaA s mladým a sympatickým režisérem, který nepřímo potvrdil že se jedná o nahodilé scény a každý si v tom musí najít něco sám (pokud je co?). ()
Zatímco karlovarská anotace máchá před diváky aluzemi na velikány formátu Dupieuxe, Anderssona či Lynche, režisér sám sebe vidí jako unikát s obrazoboreckým konceptem na jedinečné vlně vnímání. Jenže obojí zůstává jen zbožným doufáním tváří v tvář filmu, který namísto kýženého hrotu a zneklidnění tak úspěšně diváky ukolébává k spánku. Na rozdíl od velikánů somnambulního filmu v čele s Apichatpongem Weerasethakulem či Alainem Resnaisem, ale i oproti oněm tvůrcům přislíbeným anotací zůstávají obrazy, které Mihailescu divákům předkládá, zoufale neživotné a prosté vnitřního napětí, takže příznačně zůstávají jen nenaplněnými přísliby. ()
Reklama