Christine

Film o posadnutosti všeobecne, o mladíckej menejcennosti v kolektíve a túžbe po vzbure, odcudzeniu a v neposlednom rade o materiálnom svete, v ktorom nám viac záleží na hmotných statkoch ako na medziľudských vzťahoch. No a ako vyšilujeme, keď sa nám dnes niekto omylom obtrie o auto, že...Horor je tento film iba technicky, keďže vraždí nadprirodzená sila, takže ide aj o očakávania, aké si s filmom vopred budete spájať. Americký bratček Upíra z Feratu nie je tak uletený, ale je asi zábavnejší a sugestívnejšie nakrútený. 70% (08.05.2018)

Další mistrův výborný horor o vraždícím autě natočený podle známé knihy Stephena Kinga. Film s mrazivou atmosférou, podpořenou jeho typickou minimalistickou hudbou a navíc se film může opírat i o dobrý scénář. John se vyvaroval úskalí tj. na scény s vraždícím automobilem, oddělené povinou nudou, místo toho se však věnoval důkladně i psychologii hrdinů. Dlouho lze všechny události vysvětlit přirozeně, až někdy v půli filmu se ukáže Kristýna ve své vražedné kráse (scéna obnovy poničeného vozu je i na dnešní dobu velmi zdařilá). I kdyby se vystříhaly všechny akční scény, zbude nám dobrý psychologický film, což se o většině hororů říci nedá. (28.11.2003)

Sázka na jistotu v podobě spojení dvou hororových titánů - teprve se rozjíždějícího Kinga a Carpentera na vrcholu - přineslo podobně jako později u Romerovy Temné poloviny - knižní předloze sice značně věrný, ale překvapivě bezkrevný film. V čemž je ale King nevinně, protože knižní předloha o posedlosti, dospívání, rozpadu přátelství a ztrátě rodičovské kontroly nad dospívajícím potomkem je vynikající a nepsal scénář. Dílem za to může scénář, který knihu zjednodušuje a emocionálně zplošťuje (odfláknutá postava dominantní matky, bleskový přerod Arnieho i odbytý Dennisův oblouk), dílem Carpenter, který umí vyčarovat výrazně silnější atmosféru a i s vraždami autem se dalo víc vyhrát. Pochválil bych casting Arnieho i herecký výkon jeho představitele, který fungoval v obou polohách. A fajn byla i přidaná scéna, kde Arnie chytí svého otce pod krkem nebo akce na benzince. Co mi naopak chybělo, byla scéna, v níž Arnie před Dennisem hystericky brečí a řve, že to všem těm hajzlům nandá. Carpenterovo mistrovské období holt vyvrcholilo Věcí. Pro zajímavost, King byl už počátkem 80. let tak populární, že Christina šla do produkce ještě před vydáním knihy. (26.11.2006)

Na knižní předlohu to nemá ani náhodou. Scénář je hodně upraven a některé věci úplně změněny. Chápu, že do béčkovýho filmu tato úprava byla nutná. Ale že se Carpenter obejde bez kapky krve, to je přece nemyslitelné! Kór u takového formátu, jakým Carpi bezesporu je! A kniha je místy kurevsky krvavá!! Kdybych film viděl před přečtením knihy, asi bych byl spokojen. Ale takhle je to bída a slabší kousek v Carpenterově filmografii. A tak nejlepšími momenty jsou hořící Christina na silnici uprostřed noci a Johnova hudba, která občas pěkně zatepe. (02.04.2018)

Jo jo, taky bych chtěl takové auto, zkusím začít říkat svojí bordó feldě Kristýna a povídat si s ní, třeba taky obživne... Milá a zábavná záležitost, ale na víc jak na silné tři to nevidím, protože z tak skvělého námětu, jakým je živý vraždící automobil, se dalo podle mě vytřískat mnohem víc, zvlášť když měl režii mistr Carpenter. Kingovu předlohu neznám, ale pokud byl film natočený striktně podle ní, bylo by myslím bývalo lepší natočit Christine jen "na její motivy" a scénář trochu vytunit, na můj vkus (a na pana Carpentera) byl myslím příliš chudý a krotký, tedy málo bizarní, šílený, fantasmagorický, "něco" tomu prostě scházelo... Ale Keith Gordon je bez chyby, ty jeho ksichty jsou k popukání. (Pozn.: Asociace na kdysi dávno viděného Herzova Upíra z Feratu v ČST, musím si ho po víc než čtvrtstoletí zreprízovat!) (06.09.2014)