Žoldnierska zrada

U nás se vracejí dobří holubi, v Británii zase divoké husy. Ač to není dle Forsythových Žoldáků, tak je to jejich takřka ideální adaptace. Dokud se to drží na půdě Londýna (tedy v oblecích a interiérech), sestavuje se tým a plánuje akce, tak nemám žádných výhrad. Jakmile na sebe ovšem staříci nasoukají uniformy, tak se to rázem stává tuctovým válečným filmem jakých jsou desítky. Tady se naštěstí aspoň dost dlouho vyhýbají patetickým scénám. Občasné slabší momenty spolehlivě drží nad vodou charisma ústředního tria a ne úplně hloupé dialogy (v rámci podžánru "padesátka proti několika stům"). Především ten o morálce žoldáků byl docela trefný. (13.05.2009)

Navzdory zkušenosti, že akční filmy stárnou dvakrát rychleji než ty ostatní, bylo snadné naladit se na vlnu pozdních sedmdesátých let a výsledek potěšil navzdory poněkud nelogické zápletce. Dialogy nebyly hloupé, veteráni své role zvládli na jedničku a to nejen hlavní trojka Burton, Harris a Moore, ale i ti další, ať už Hardy Krüger nebo Kenneth Griffith. Úvodní hodinka jednání, plánování, sestavování týmu a výcviku byla skvělá, osvobozovací akce na důchodce blesková a „nekorektní“ (klaďasové bez mrknutí oka zplynují cimru plnou spících a vystřílejí jídelnu plnou neozbrojených mužů, místo aby je lidumilně zamkli do komory), zpáteční cesta zrazené jednotky nekompromisní (zabíjení vlastních zraněných mužů, kteří nemohou pokračovat v cestě) a umírání bez hloupého patosu. Co víc si přát od více než třicet let starého filmu. (18.05.2011)

Celá akce je připravená do nejmenších detailů - a tak jen sedíte a čekáte, kdy se někde něco zadrhne ... Zákonitě se MUSÍ něco stát, neboť na hladký průběh a bezproblémové zakončení perfektně zorganizované operace není krvežíznivý divák zvědavý. A tak se podle všech předpokladů děj s cynickým úsměvem lehce přehoupne do druhého poločasu, který se s hlavními hrdiny nikterak nemazlí, neboť život nájemných žoldáků není peříčko - a to ani v tom případě, když zrovna bojují na té správné straně. Dramatický děj, charismatičtí hrdinové a nadčasové dialogy se zasloužili o regulérní 4* (06.06.2012)

Dálší odnož The Dirty dozen, tentokrát na téma vojáci v důchodovém věku. Burton a Harris prokazují, že dokáží uhrát i nejplošší akční charaktery, zatímco Moore jenom statuje s doutníkem a zbraní. Roztomilé přijímání starých kádrů zpět do akce, drsný výcvik (vždyť je to vlastně fajn, když vám zupák prožene pérka), do toho jásavý vojenský motiv. V akci sice většina zahyne, ale co může být vlastně pro starého vojáka větší poctou? Šli tam, aby nezemřeli v nemocniční posteli. Může mi někdo říci, co je vlastně na válce tak "cool"? To mám na konci filmu, když jdou titulky s portréty hrdinů, utřít slzu na líci? (26.01.2009)

Znamenitý akční film. Skupina žoldáků je ponechána vlastnímu osudu uprostřed Afriky, vláčí sebou nemocného opozičního vůdce a proti nim stojí celá armáda. Co potěšilo byla brutálnost a nekorektnost filmu, který se nedívá stranou - ohořelé mrtvoly při znamenitém útoku stíhačky na most, detailní podříznutí hrdla, Roger Moore donutí dealera předávkovat se heroinem atd. Herci odvádějí svůj standard, Richrad Burton ve vyloženě akční roli potěšil. Nelekněte se, že vám to ze začátku připomene bondovky - na titulcích dělal Maurice Binder, nechybí ani titulní song, střihačem byl John Glen (režisér posledních tří moorovek a obou daltonovek) a výtvarník Syd Cain stojí jako výpravčí za conneryovkami. Pokud na Divoké Husy narazíte, rozhodně doporučuji... Už jen pro to, že kill count činí něco přes 200 lidí :-) V roce 1985 vzniklo pokračování, kde žoldáci mají osvobodit nacistického pohlavára Rudolfa Hesse (Laurence Olivier!!). Nebylo však příliš úspěšné, už jen z toho důvodu, že Burton zemřel rok předtím. (09.07.2007)