Réžia:
Chris MarkerScenár:
Chris MarkerHrajú:
Jean Négroni, Hélène Chatelain, Davos Hanich, Étienne Becker, William Klein, André Heinrich, Ligia BorowczykObsahy(1)
Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic. (J.Connor)
(viac)Recenzie (90)
Bylo něco neuvěřitelně atraktivního na celém způsobu podání příběhu formou fotografií za doprovodu té tísnivé hudby, dokonce i na anglickém dabingu, poněkud odtažitém a bez citu. Pomalé tempo v některých pasážích bez komentáře, jen se sérií velice sobě podobných fotek, se může zdát kontraproduktivní, naopak však dává prostor k přemýšlení už během snímku a to dodává na atmosféře, když pak některé pronesené věty rezonují pouze do "ticha". A tak pro mě největším záporem zůstává herec v hlavní roli. Protože, kdo by to byl u všech špaget řek, že nebude umět hrát ani na fotkách! ()
Sci-fi fotoromán o cestování v čase skrz náš mozek. Černobílé fotky doplňuje audio "křoví", které umocňuje zážitek. Snímek si zahrává s dejá vu. Záblesk obrazu z dětství je jen část příběhu, který zažije až za několik let v budoucnosti. Základ pro film 12 opic. Je úžasné, že někdo v roce 1962 vyjádřil tak složitou myšlenku tak jednoduše a jen fotkami s komentářem. ()
Veľmi znepokojivé a je škoda, že Marker nemohol svoju víziu predviesť efektívnejšie a rozvitejšie. Aspoň v takom rozmere ako neskôr Gilliam. Určite by som si jeho spracovanie pozrel rád. Aj keď musím priznať, že tento sled obrázkového deja spraví s divákom svoje a naozaj chválim štýl spracovania a rozprávania. 80%. ()
Veľmi zvláštne, experimentálne dielo, stále rozmýšľam, čo si mám o ňom vlastne myslieť. Určite to má pár intenzívnych závanov atmosféry (veľmi pôsobivá je scéna "rozpohybovania sa"), na iných miestach sa mi to ale javí len ako nezáživná slide-show, ako demo verzia k budúcemu dielu. A nemôžem si pomôcť, ale tí herci na mňa pôsobia dosť statickým dojmom. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Když člověk opomene tu skvělou podmanivou atmosféru a krásu jednotlivých fotek, vypadne mu z toho sice zajímavý, ale ne zrovna promyšlený příběh - a tím nenarážím na závěr, ten se mi líbil, ale na nijak se nevyvíjející romantickou linku, která děj (zbytečně) protahuje o krásné fotky, ale sama o sobě je poněkud prázdná a chladná. Proto nemůžu dát plný počet, ale jinak se mi to líbilo a když to srovnám s tím, co si pamatuji z 12 opic, tak Rampa má to, co 12 opic nemělo - atmosféru. Ale je pravda, že 12 opic bych musel vidět znova, proto si nějaké podrobnější srovnání fakt nedovolím... 4* ()
Galéria (53)
Fotka © Argos Films
Zaujímavosti (4)
- Díky své krátké filmové stopáži se snímek nejdříve promítal promítal jako předfilm titulu Alphaville (1965). (Chrustyn)
- Ve filmu se objevuje pouze jediný pohyblivý záběr, a to ve scéně, kdy se hlavní ženská postava, Hélène Chatelain, probouzí a otevírá oči. (ČSFD)
Reklama