Plošina
La Jetée
La Jetée
Réžia:
Chris MarkerScenár:
Chris MarkerHrajú:
Jean Négroni, Hélène Chatelain, Davos Hanich, Étienne Becker, William Klein, André Heinrich, Ligia BorowczykObsahy(1)
Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic. (J.Connor)
(viac)Recenzie (90)
Když člověk opomene tu skvělou podmanivou atmosféru a krásu jednotlivých fotek, vypadne mu z toho sice zajímavý, ale ne zrovna promyšlený příběh - a tím nenarážím na závěr, ten se mi líbil, ale na nijak se nevyvíjející romantickou linku, která děj (zbytečně) protahuje o krásné fotky, ale sama o sobě je poněkud prázdná a chladná. Proto nemůžu dát plný počet, ale jinak se mi to líbilo a když to srovnám s tím, co si pamatuji z 12 opic, tak Rampa má to, co 12 opic nemělo - atmosféru. Ale je pravda, že 12 opic bych musel vidět znova, proto si nějaké podrobnější srovnání fakt nedovolím... 4* ()
4* tento experimentální foto-román je opravdu velmi působivý. Sice je hodně netradiční svým provedením, ale napjatou atmosféru dokáže vytvořit jen spojením fotek, hlasu vypravěče a hudby. Stejně jako Gilliamův film 12 opic je to velmi intenzivní zážitek. Tento kousek si můžete prohlédnout ve francouzštině zde, případně s titulky lze najít i na Ulozto.cz. . [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Myslím si, že nielen mňa, ale minimálne aj mojich rovesníkov rovnako zasiahla premiéra Rampy vo filmových kluboch. Bolo to niečo ako zjavenie. Nikto nepredpokladal, že sériou obrázkov sa dá vytvoriť zmysluplný príbeh. Keď Terry Gillian o niekoľko rokov neskôr nakrútil 12 opíc bolo to veľmi podobné, ale chýbalo tomu čaro nedopovedaného, tajomného, ktoré Rampa obsahovala. Ale každé zo spomínaných diel má svoje miesto vo svete filmu aj svojich priaznivcov. ()
Esej o trýznivosti vzpomínání, nezastavitelném plynutí času a nenaplnitelné snaze zachytit, kontrolovat život, který je navíc natočen tak magicky, nostalgicky, že sám zůstává vypálen v mysli. Obzvlášť nezapomenutelné jsou momenty zdánlivě banálních procházek muzeem, parkem a samozřejmě vzpomínka na Vertigo spolu s oním jedním otevřením očí. ()
(1001) Nemůžu souhlasit s těmi, kteří říkají, že by filmu slušela delší stopáž. Nemůžu souhlasit s těmi, kteří říkají, že romantická linka odvádí od zápletky. Nemůžu souhlasit s těmi, kteří říkají, že 12 opic zpracovává námět lépe. Zpracovává jej jinak. Markerovi jde o něco jiného než Gilliamovi. A to, o co usiloval, se mu povedlo bezchybně. Já vždycky vybírám ve filmech ty dokonalé momenty a on ukazuje jenom ty dokonalé momenty. ♥ ()
Galéria (53)
Fotka © Argos Films
Zaujímavosti (4)
- Díky své krátké filmové stopáži se snímek nejdříve promítal promítal jako předfilm titulu Alphaville (1965). (Chrustyn)
- Ve filmu se objevuje pouze jediný pohyblivý záběr, a to ve scéně, kdy se hlavní ženská postava, Hélène Chatelain, probouzí a otevírá oči. (ČSFD)
Reklama