Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kapela TATATURK byla jedna z nejlepších a nejprogresivnějších českých rockových skupin devadesátých let. Hity jako Černej písek nebo Vánoce na poušti znal každý. Vyprodávali Strahov, hráli s U2 i na narozeninách Václava Havla. Populární byli rovněž v Turkmenistánu, kde se jejich hity staly symbolem „Turkménského jara“. Kde mohli dneska být, kdyby tenkrát, když letěli na šňůru do Turkmenistánu, nevybuchla na letišti bomba… To je výchozí situace mystifikační komedie, kterou pro Martina Stránského a další členy činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni napsali Jaroslav Rudiš a Petr Pýcha. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (4)

rivah 

všetky recenzie používateľa

O kvalitě mystifikační komedie již vypovídá, že o ní nelze dohledat takřka žádnou recenzi, ani internetovou. Text je slabší, stejně jako inscenace, herci občas přehrávají.(max.50%) ()

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Vánoce na poušti působí jako vcelku povedená komedie, u níž se opravdu dá zasmát. Nakonec to není zase tak nejasné téma. Kdysi slavných kapel a z toho leckdy dodnes těžících osob se v Česku pohybuje řada. Hlavní hrdina už ale po slávě netouží. Spíše naopak. Turkmenistán je navíc Čechům prakticky neznámá lokalita. Musím však souhlasit s kritikou, že řada vtipů je zazděných silným přehráváním hlavně ze strany Martina Stránského. Tam kde se dá očekávat pak přijde a není už tak silný jako nějaký překvapivý vtipný moment. Na druhou stranu představení mnohdy působí jako situační komedie, která navíc disponuje lehce překvapivým koncem a řadu vizuálně dobře působících momentů. A nakonec i scéna vypadá zajímavě se svým popojížděním. ()

Reklama

Amonasr 

všetky recenzie používateľa

Pokus napsat pro plzeňské divadlo původní hru je docela sympatický, zvlášť když naše divadelní scény jsou zasypány divadelním komediálním kýčem z dovozu, který jen kazí divácký vkus. Tato mystifikační hra, kterou bych čistou komedií asi úplně nenazval, i když diváci se nejvíc smáli a tleskali holému zadku Martina Stránského hned na začátku, se snažila alespoň o něco originálního, o zdánlivě závažnější příběh. Vyšlo to sice asi jen napůl, ale aspoň že tak. Pokud jde o silné přehrávání, to je myslím současný módní divadelní trend, který snad zase časem vyšumí - méně by totiž i tady bylo více. ()

Galéria (19)

Reklama

Reklama