Réžia:
Nikita MichalkovKamera:
Pavel Timofejevič LebeševHudba:
Eduard Nikolajevič ArtěmjevHrajú:
Julia Ormond, Richard Harris, Oleg Meňšikov, Alexej Petrenko, Marina Nějolova, Vladimir Iljin, Daniel Olbrychski, Marat Bašarov, Anna Michalkova (viac)Obsahy(1)
1905: Matka píše svému synovi, který je kadetem na proslulé americké vojenské akademii ve West Pointu. Jak mu vypráví svůj příběh, odhaluje dlouho skrývané tajemství jeho narození. 1885: Mladá Američanka Jane Callahanová cestuje do Ruska. Během své cesty do tohoto nového světa sdílí kupé se skupinou mladých divokých kadetů. Mezi nimi je i Andrej Tolstoj, elegantní a vášnivý mladý muž. Jane zjistí, že oba sdílejí stejnou lásku k hudbě a kadet se do této krásné a nezvyklé cizinky bláznivě zamiluje. Na moskevském nádraží očekává Jane Douglas McCracken, excentrický vynálezce, který se snaží získat podporu velkovévody, aby mohl prodat Rusku svůj výtvor: obrovský stroj na kácení stromů. Aby dosáhl svého cíle, představuje McCracken Jane jako svou dceru. Její rolí je obměkčit úředníky a okouzlit všechny McCrackenovy potenciální zákazníky. Jane by se ráda znovu setkala s hezkým mladým kadetem Tolstým, a tak ho navštěvuje ve vojenské akademii. Tam je představena generálu Radlovovi, muži, kterého má na přání McCrackena svést. Jane brzy poněkud nemotorného Radlovova okouzlí. Ten požádá kadeta Tolstého, jehož city k Jane zcela ignoruje, aby ho doprovodil k McCrackenovi, kde hodlá požádat o Janinu ruku. Mladý muž, přemožen svými emocemi a láskou, nemůže při generálově návrhu déle tajit své vlastní city k Jane. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (131)
Michalkov znovu nesmlouvavě vyřval lásku k Rusku kostýmním veselením, potěmkinovsky pozlátkovými stavbami a nekonečností lesů. Tedy přemírou všeho což dáno jest Rusku bezmezností země jakož i počtu poddaných. To však co vytvořeno ruským člověkem, většinou je po hříchu kazem na celkovém skvostu predestinace. I tak režisérovi uvěříme tu nádheru, protože ona v jeho duši skutečně existuje a on jí ze své mysli upřímně přenáší na filmový pás, ať už jde o scenérii tajgy, či třeba v detailnost čajového kompletu. Že v tyto kulisy dosadil i inteligentní a klasicky ke zmaru předurčený příběh lásky, není překvapivé. Zvláště pokud na jedné straně hraje ("mistryně naléhavého pohledu")Julia Ormondová, jenž si libuje v rolích žen s nutností volby mezi vášní a rozumem (Lazebník, Legenda o vášni, První rytíř.....) a na druhé straně "pubertálně" plachý Oleg Menšikov, který ze zoufalství udělá hloupost, která mu však v dobovém prostředí strhne vaz. Závěr a jakési Živagovské závěrečné vteřinové minutí hlavních hrdinů, je přesným bodem, kdy autor rozedral zbytek doufání ve šťastné shledání dvou citem spoutaných však dějem rozdělených. A je zatraceně dobře, že nejzprofanovanější slovo...slovo láska, si jednou za deset let vezmou na paškál i lidé vyvolení, jako je Michalkov. 80% ()
Krásný film, který jednak ukáže, že deportace na Sibiř nebyly sovětským výdobytkem (ostatně stejně jako koncentrační tábory nebyly vynálezem nacistů), jednak vykreslí ruskou mentalitu jako doposud žádný z filmů, co jsem viděl. Tak jako se v této povaze mísí klukovská rozpustilost s až sebedestruktivním smyslem pro čest, střídá Michalkov dramatické pasáže s těmi humornými až téměř absurdními (vedlejší americká dějová linie, točící se kolem Mozarta a plynové masky). Mimořádný film plný nezapomenutelných okamžiků (tanec na navoskovaných parketách, bitka na jezeře, generálovo alkoholové vyhození z kopýtka a následná léčba kocoviny nebo samotná jízda Lazebníka sibiřského). ()
Tenhle film jsem poprvé viděla, když nám domů na zkoušku zavedli kabelovku a dávali ho na HBO.Uteklo mi asi prvních 25 minut, což při jeho stopáži až tolik neznamená.Ale přesto jsem ho chtěla vidět znovu a pořádně, tak jsem se na něj vypravila do kina (s mamkou a sestrou).Málem ho nepromítli, byly jsme totiž jediné divačky.Nakonec se to nějak vyřešilo a já si doplnila nejen tu necelou půlhodinu, ale mnohem víc.Tenhle film mě naprosto okouzlil a ještě několik dní jsem ho nemohla dostat z hlavy - jak to u správných filmů má být. ()
Je ještě někdo, kdo nevěří v lásku? Tak ať se podívá na Lazebníka Sibiřského a nechá se alespoň unášet tím, že něco takového může někdy existovat. Příběh s pozadím ruských dějin carského Ruska ovšem Vaše unesené smysly nenechá dlouho v oblacích. I tak je ale Lazebník Sibiřský krásným filmem se skvělým hereckým obsazením. Film jsem viděl v českém znění, avšak snad 70% bylo v jazyce ruském a to rusky neumím ani slovo. I když to celkový dojem z filmu nepokazilo, doporučoval bych titulky. ()
Pekný príbeh bohužiaľ mal tú chybu, ktorú u filmou zo všetkého najviac nemám rád.(Veľmi často sa to týka aj kvalitných snímkou) Autor ho nedokázal spraviť plynulý. Bol pridlhý a bolo to strašne cítiť. Keď sa dĺžka dobre rozvrhne nevadí to, ale tu bolo mnoho hluhých miest a to je bod úrazu lebo tu sa stráca záujem, ktorý sa síce s nejakou dobrou scénou vráti, ale potom zase odíde a stane sa to najhoršie a to, že keď príbeh začne gradovať a vyvrcholí vy sa cítite akosi nedotknutý ich osudom. Na druhej strane rusi a rusko sú vždy zaujímavé takže to rozhodne stálo za to, len som sa trocha nudil. ()
Galéria (50)
Fotka © Pyramide Distribution
Zaujímavosti (15)
- Název filmu je odvozen od postavy Figara z Rossiniho opery "Lazebník sevillský" a také z Mozartovy opery, kterou hrají ruští kadeti před velkoknížetem. Stejný název nese i obří stroj na kácení stromů a lazebník je zároveň Andrejovo povolání ve vyhnanství. Příjmení Tolstoj odkazuje k rodu romanopisců Tolstých. (Aelita)
- Oficiální slogan filmu zní "On je Rus. To vysvětluje mnohé". (Aelita)
- Záběry amerického letního vojenského výcvikového tábora byly pořízeny v Česku a také v Portugalsku na mysu Roca. (Aelita)
Reklama