Vzbura na Bounty

Ačkoliv Mutiny on the Bounty nepatří mezi díla, která jsou mým šálkem čaje, jisté kvality mu upřít nelze. Úchvatné scenérie na Tahiti s opojnými barvami fungují i po tolika letech a chytré dialogy se stále lesknou. Marlon Brando sekáč a Trevor Howard v roli neúprosného a ctižádostivého kapitána rovněž fenomenální. Nicméně v některých aspektech má zub času něco nahlodáno a tříhodinová stopáž je taky trochu moc. Za mě čistý průměr. (02.12.2016)

Nelze se ubránit srovnání s novějším BOUNTY z roku 1984, které z pomyslného "duelu" vychází jako vítěz. Milestonova klasika je sice výpravnější (i když novější verze není v tomto ohledu také žádné "ořezávátko"), ale to je tak všechno. V Donaldsonově verzi jsou postavy mnohem komplexnější a psychologicky uvěřitelnější - Hopkinsův Bligh je sice velmi přísným, ale také spravedlivým kapitánem, jehož k represím dohnaly okolnosti, kdy bylo zřejmé, že morálka posádky a respekt vůči kapitánovi jako nejvyšší autoritě upadá a situace se začíná vymykat z rukou, ovšem díky některým jeho velmi diskutabilním rozhodnutím si za danou situaci mohl zčásti i sám. Zde - ve starší klasice - je Howardův Bligh tak "zlý" a negativistický, až jeho postava upadá do směšné karikatury. Fletcher Mela Gibsona je dílem idealista, ale ještě větším dílem nezodpovědný floutek, který si v mnoha ohledech s pojmem kázeň moc "netyká", zatímco Brandův Fletcher je hotový "Mirek Dušín" v námořnickém. A tak bych mohl pokračovat. Navíc v Donaldsonově verzi některé scény vycházejí mnohem působivěji (dcera opouští svého otce náčelníka, scény bičování atd.) a zejména má mnohem lepší závěr, který se jednak drží mnohem víc historických reálií, ale hlavně ve sporu nové ´místo k životu hledající Fletcher vs. nevděčná rebelující posádka´ dává filmu ještě novou dimenzi. Prostě v životě není nic černobílé, což Donaldsonův film krásně ukazuje, zatímco stará Milestoneova klasika se drží hollywoodské idealizace typické pro tehdejší dobu. Dávat jí vysoká hodnocení jenom proto, že tam hraje jeden z největších hereckých gigantů historie, na to mě prostě neužije :o) (01.05.2007)

Scénář se docela drží skutečnosti, jen se ji snaží vnímat přes romantizující závoj. Tam, kde proti sobě stojí Brando a Howard, je film vynikající. Tahiti je pak zobrazeno jako sexuální ráj pro muže, kde se jenom tančí a souloží, a Marlon Brando získává princeznu. Závěrečná třetina bohužel trpí pokusem vmanipulovat Fletchera do škatulky romantického hrdiny devatenáctého století - rozpolcen mezi povinností a emocemi trpí a trpí. Střet reality a Hollywoodu prostě vždycky skřípe. Bounty to naštěstí vynahrazuje nádhernou výpravou. (20.08.2019)

Nehledě na nechvalně proslulý zákulisí vznikl parádní námořnický dobrodružnák, kde vládne jak důstojnický hejsek Brando (manýry během natáčení se... tak nějak hodí k postavě), tak Howard v roli tvrdýho kapitána. Jejich rostoucí vzájemná nevraživost mě bavila. Stopáž sice celé tři hodiny, ale je tu jak dost dění, tak i příjemná pasáž z ostrovního prostředí. Navíc velmi pěkný čistě vizuálně. Nemám zatím sice srovnání jiných verzí, tady jsem ale nenašel jediný mínus, spokojeně probděl půlku noci. (19.08.2017)

Přeslavný román Charlese Nordhoffa a Jamese Normana Halla o nejslavnější lodní vzpouře všech dob ve výjimečně povedeném zracování Lewise Milestona. Jedna z verzí, jímž absolutně kraluje rebelantská postava prvního důstojníka Fletchera Christiana - poněvadž byla ztvárněna Marlonem Brandem na vrcholu sil, nešlo vlastně jinak. (20.06.2005)