Reklama

Reklama

Retrospektivní příběh sedmadvacetileté ženy z Tokia, která se vydává na výlet z města a vzpomíná, jaké to bylo dřív – od ananasů až po první lásky. (Netflix)

Recenzie (47)

Elementál 

všetky recenzie používateľa

Ztvárnění dětského světa by si zasloužilo zcela jednoznačných 5* : většinou krásně zobrazené radosti, ale také trápení (však si vzpomeňte: to co by vám dnes přišlo jako bezvýznamná záležitost se v dětských očích proměňuje v problémy velmi frustrující a často neřešitelné...) jsou na filmu to nejlepší. Výlety do nevinného dětství formou flashbacků komentovaných "současnou Taeko" nenudí a pobaví. Jaké zklamání však přijde cca v druhé půli, která sice není špatná, ale s tou první se vůbec nemůže měřit. Farmaření je těžká práce, která v sobě obsahuje romantiku, krásu přírody i přirozeně obnažené lidské city - jenže v Takahatově podání se zároveň jedná o velice nudnou záležitost. Ne, nevadí mi, že film směřuje odnikud nikam - koneckonců žádnou pointu jsem ani neočekával a tudíž nebyl zklamán. Kdyby však Takahata chtěl zůstat v naivním krásném světě dětství, jaká by to byla nádhera... Takhle...no, ideální to není .-) (mimochodem to co tady vlastně píši už za mě napsala velmi trefně Fabienne ) ()

Jhershaw 

všetky recenzie používateľa

Only Yesterday je jako lehký milý vítr nostalgie - především v první polovině, kdy mladá žena vzpomíná na svou pátou třídu, první dětskou lásku... Poté mi to chvílemi přišlo jako agitka "je lepší žit na vesnici, pracovat rukama, atd, než být vzdělaný člověk pracující ve městě", ale to byl možná jen můj dojem. I tak je to příjemný film. ()

Reklama

Mkqp 

všetky recenzie používateľa

Absolutní ztotožnění s komentářem uživatele venalce. To jakým způsobem dokáží Japonci nostalgicky podat všední život a běžné situace mě nepřestává fascinovat. Navíc si nepamatuju kdy naposledy jsem viděl tak skvěle znázorněné dětské chování a přemýšlení. ()

zelvopyr 

všetky recenzie používateľa

Proti tomuhle jsou v "našich" tzv. "filmech pro děti" strašně překrouceny a okleštěny jejich problémy.... Přijde mi, že se tam jde skutečně dost do hloubky, co trápí 10-11 leté holčičky -- kluci se jim smějou kvůli menstruaci, zlomky jsou nesmyslné a v životě je nebudou potřebovat, starší sourozenci jsou zlí resp. rodiče preferují sourozence, zelenina k obědu je humus.... a tak. Líbilo se mi to na 5* i přes tu těžkou prvoplánovost a ne-úplně "líbivost" současné dějové linky... ()

Mi Nü-Chai 

všetky recenzie používateľa

Only Yesterday by mohlo nudit za vlast. Je obdivuhodné, že se někomu podařilo natočit něco takového - během dvou hodin se tam neobjeví jediná věc, která by člověka vytrhla z letargie. I na tu tradičně nehezkou animaci si člověk časem zvykne. I přes to, že postavy jsou tentokrát mimořádně hnusné, zvláště hlavní hrdinka v dospělosti. Jediné, co by se zde dalo označit za alespoň trochu positivní, je hudba. ()

Galéria (81)

Zaujímavosti (7)

  • Spoluzakladatel Studia Ghibli a producent filmu Hayao Miyazaki byl nesmírně uchvácen původní mangou. Věřil, že má potenciální hodnotu v zobrazení originálního typu dětského příběhu, který ve schématu není běžný. Cítil však, že on sám nezvládne tuto mangu adaptovat do filmu, avšak jeho nápad zůstal nadále v jeho mysli, když režíroval další dětské filmy, jako například Můj soused Totoro (1988). Nakonec tento nápad nechal na režisérovi Isao Takahatovi. (Emo-haunter)
  • Taeko vzpomíná na své oblíbené loutkové představení z dětství Hyokkori Hyotan Jima (od r. 1964), což byl skutečný loutkový seriál, který se vysílal každý všední den na televizní stanici NHK od roku 1964 do roku 1969. (Emo-haunter)
  • Na rozdíl od typického japonského stylu animace postav mají zde postavy realističtější obličejové svaly a výrazy díky dialogu, který je nahráván jako první (v Japonsku je tradicí nahrávat jej až po dokončení animace) a animátoři přizpůsobují animaci mluvenému dialogu. Isao Takahata také nechal hlasové herce nahrát některé jejich repliky společně, přičemž záběry z jejich vystoupení použily jako vodítko pro návrh i animaci. Scény z minulosti Taeko z dětství však byly animovány před nahráním hlasů, což dává jemný kontrast mezi anime stylem jejího dětství a dospělou „realitou“ rámcového příběhu. (Emo-haunter)

Reklama

Reklama