Ponpoko

Zajímavá ekologická agitka plná zázračných mývalů... Autoři se snaží, aby film měl poselství, i když je určen spíše pro menší publikum, které zajisté ocení mluvící a přeměňující se mývaly, někdy vtipné, jindy vážně, ale především kouzelné. Pro ostatní je tu i nápad, poselství, že rozrůstající se velkoměsta by měla dát prostor i původním zvířatům žíjícím v oblasti dlouho předtím. Co jsem ale nepochopil byla ta "skrytá" reklama na Hamburgery :) (02.01.2010)

Co proboha dělala v díle s tak silným ekologickým poselstvím ta podprahová reklama na konzum a jejího největšího představitele na světovém trhu (Tak a přerušili jsme schůzku, abychom si dali báječný hamburger od McDonalda nebo; Nemůžeme vyvraždit všechny lidi, protože kdo by nám potom dělal ty báječné hranolky a hamburgery)? To je opravdu hnus, který nemohu jen bez povšimnutí přejít a snižuji patřičně hodnocení. Jinak by to bylo za 100%. (26.12.2005)

Japonské pohádky mi při snaze popsat děj protékají mezi prsty. Postavy jsou nestálé a proměnlivé. Trochu dobré a špatné, chytré a pak hloupé, mírumilovné i krvelačné, srozumitelné a pak najendou... what?! fakt právě ten starej mývalí učitel se smíchem vysvětluje své třídě, že žáci nesedí na koberci, ale na jeho obrovskejch koulích, které umí roztáhnout do plochy pohodlného koberce? Mimochodem, věděli jste, že tahle pověra má základ ve zvyku dělat z mývalých šourků peněženky? A věděli jste, že tanuki není mýval, ale unikátní poddruh psíka mývalovitého? ___ Neříkám, že v pohádkách studia Ghibli nejsou stereotypy. Ale plynou po složitějších, nestálých a unikátních strukturách, které můj hollywoodem odkojenej mozek zkrátka pořád překvapují. No, a pak, zrovna když se zdá všechno srozumitelné, tak se starý mistr zblázní, založí sektu a jak si tak buší do bubínku, věští apokalypticky, že je stejně všechno jedno. Zvesela. A parta mývalých teenagerů nalétá z nebe a útočí svejma obříma koulema na cajty s tonfama. A pak umřou. A stane se z nich groteskní lidská hlava v nadživotní velikosti. Která hopsá městem směrem ke zlaté lodi s mývalama, kteří zpívají a buší si do bříšek. A pak tu hlavu srazí náklaďák. A ona se rozpůlí a jsou z ní zase mývali. Mrtví. Tak. (ekologická agitka byla super) (13.11.2020)

Ten Takahata je teda fakt zvláštní chlapík... Hodně osobitý, odvážný a se skoro až diametrálně odlišným přístupem než jeho slavnější ghiblikolega. Tam kde Hayao idealisticky bojuje se samotnou podstatou a snaží se jakoby vytvořit lepší svět (i když sám by řelk jen něco skromného ve stylu : Je to jenom film pro děti), tam Isao působí, že očima beznadějného realisty ví, že je to všechno víceméně v hajzlu a snaží se spíše diváka učit jak těma sračkama projít aspoň s úsměvem a nadějí... Jeho psíci mývalovití nebojují s konzumem(na to už si příliš navykli na obsah lidských popelnic a televizi), nevedou ekologickou válku za záchranu ducha lesa a mýtických tvorů. Chcou jen nějáký ten prostor kde by mohla jejich rozrůstající se rodina žít v klidu a s humorem.... Po pravdě je mému srdci bližší idealistický Miya-san, ale zároveň má osobitý a tvrdohlavý Takahata mé sympatie. (05.03.2015)

Prečo tento film má odo mňa 4 hviezdy napriek tomu, že niekedy nemá ani hlavu ani pätu? Ok je pravda, že nakoniec je to len tri a pol hviezdy, ale tento film mi proste pripadal ako kritika ľudskej spoločnosti a nie len kritika z pohľadu toho, že sa ako ľudia rozpíname tam kam by sme nemali. Kritika ľudskej spoločnosti je aj z pohľadu "mývalou", ktorí sa stále viac a viac približujú svojim správaním ľudom. Občas je tam aj nejaká vtipná hláška atď, ale film proste má určitú výpovednú hodnotu aj keď niekedy sú v ňom úplne zbytočné "scény" a dá sa povedať, že by sa zišlo ho jemne skrátiť z dvoch hodín, ale zrejme išlo o to, že tento film nie je rozprávka a ani komédia a je to určitá kritika ľudskej spoločnosti, tak kratšia dĺžka filmu by tak možno nepôsobila. Je tam aj cítiť kritiku masového myslenia ľudí...(Hodnotenie 3,5) (01.03.2016)