Hazardný hráč

Mladý Paul Newman ve své další nezapomenutelné roli biliárového hráče Eddiho Felsena. Ve filmu, ale samozřejmě nejde v první řadě o kulečník..... Robert Rossen nás provádí cestou hráče, který se dokáže změnit tak, že se z něj stane neporazitelný a jeho největší rival si proti němu v závěrečné hře ani neškrtne. Velmi působivý příběh, který dokáže diváka strhnout i po 45 letech. Paul Newman si o čtvrtstoletí déle zahrál po boku Toma Cruise ve volném pokračování Barva peněz, kterou zrežíroval Martin Scorsese. Jeden u nejlepších snímků z oblasti sportu. (29.09.2007)

Kdysi dávno, snad někdy v době těsně po sametové revoluci, jsem díky tomuto snímku objevil kouzlo kulečníku. Dnes sice dávám jednoznačně přednost karambolu (má vrozená skromnost mi brání pochlubit se, že brutálně drtím všechny znojemské šachisty, nikdo mě ještě neporazil :-) , ale na tento superfilm dodnes nedám dopustit. Paul Newman nemá chybu! O čtvrt století později natočené volné pokračování se Martinu Scorsesemu zdaleka tak nepovedlo. (27.06.2008)

Prvních 40 minut je na šest hvězd, neskutečně svižná režie, nádherná hudba a do toho Paul Newman hrající s "tanečníkem" Minnesotou zatraceně výbornej pool! Další hodina a půl se drží na hranici pěti hvězd, kde se to překlene na intimní psychologickou studii charakterů, která nemá konkurenci, místy mi to připomínalo Wrestlera od Darrena. Naprosto strhující černo-bílá podívaná! (21.02.2009)

Tady opravdu nevím. Film má naprosto jedinečnou atmosféru - dlouhatánská scéna souboje v zakouřeném baru, všechno to dřevo, stíny, nedopalky a jazz úspěšné navozují nutkání všeho nechat a věnovat se sladkému zevlování v nějaké poloprázdné hospůdce. Celá ta krásná retro nálada časných 60tých let mi voněla Kerouacem, postupně mi ale začalo vadit hned několik věcí - a výjimečně nešlo o to, že je to sportovní film, čili kategorie, kterou z celé duše nesnáším. Spíš mi vadila Newmanova nevýraznost, začínám mít pocit, že až na sladký kukuč a nenucené chování to nikdy nebyl obzvlášť excelentní herec. Měl jsem navíc problém s Piper Laurie, která mi připadala totálně asexuální - díky čemuž jsem vlastně přišel o celou chemii mezi dvěma ústředními postavami. Ke konci filmu jsem navíc zjistil, že scénář má dost hliněné nohy, sune se sem a tam bez konkrétního cíle, je to spíš slepenec nahodilých scén, nečetné dramatické okamžiky pak působí jako pěst na oko. Ale jak říkám - tentokrát za to opravdu ruku do ohně nedám, je ostatně dost dobře možné, že se k tomuto snímku opět vrátím. Už pro to dřevo a jazz. (23.02.2010)

Na nostalgii si zrovna moc nepotrpím,ale po dalším a dalším shlédnutí tohoto filmu nevím jak jinak bych své rozpoložení opakovaně pojmenoval. Kupodivu (dle počtu hodnotících koukačů) u nás nepříliš známý film, s dehdy již hvězdným (dovolím si nesouhlasit se zde prezentovanými názory ,že jako Newman podává vynikající výkon na prahu své kariéry,--no to snad ne, po více než deseti letech filmování a po takových kouscích jako Někdo tam nahoře mě má rád,-nebo Kočka na rozpálené plechové střeše!!,-ono mu v době natáčení již bylo šestatřicet,totiž...) vynikajícím Newmanem,nádhernou muzikou a úžasně vykresleným prostředím které už nikdy nebude ,,co bývalo". Viz volný a docela zdařilý následovník Barva peněz. (28.10.2010)