Ohnivá obloha

Zaujímavo vystavaný príbeh, ktorý ponúka krásnym spôsobom zobrazené medziľudské vzťahy na pozadí blížiacej sa katastrofy. Na jednej strane poeticky ladený snímok, ktorý ale zabíja až príliš dialógovo prepálenú formu, ktorá už miestami začne časom nudiť. Za normálnych okolností by som ešte jednu hviezdu pridal, ale čosi málo tomu chýbalo. Určite ale jeden z tých zaujímavejších nemeckých filmových počinov. 65 % (23.04.2024)

Tohle je minimalistická libůstka, která se vám zaryje pod kůži, stejně tak jako ústřední soundtrack. Roter Himmel je vztahovou hrou, profesní krizí i melancholií zároveň. Leona můžete nesnášet, ale já ho miloval právě proto, jakým byl. Nadja vás okouzlí svým přístupem k životu a bezprostředností. Každá další postava má co nabídnout. Jde opravdu o citlivou záležitost, která se vás dotkne, stejně jako lesní požár, který se nekontrolovatelně blíží. (25.10.2023)

Jsou lidé, kteří i tu nejbanálnější historku dokážou odvyprávět tak, že umíráte smíchy či napětím. A naopak jsou lidé, kteří sebezábavnější historku podají tak, že vás totálně mine. Obávám se, že Petzold patří do té druhé kategorie. V tomhle filmu dlouuuuho chodí okolo hořícího lesa a když les konečně shoří, jen tak mimochodem se dozvíte, že vůbec nešlo o stromy, ale o "lýtka"...Br - ekeke! (18.02.2024)

Petzold ani na čtvrtý pokus po Fénixovi nevstal z popela a natočil si trochu příjemný a trochu nicotný televizák, ale jiného typu, než v mistrovských letech 2003-8. Už bohužel do svých suchofilmů neumí nakvasit atmosféru ani tajemství, zato jeho postavy ztrácí přitažlivost a uvěřitelnost, skrz herce vidíme mustr. Nakladatel je skoro jak pohádkový dědeček (herec Matthias Brandt mi z role trčel o to víc, že ho znám od Grafa, kde v Polizeiruf 110 hraje velmi sebeironického komisaře von Meuffelse), který našeho hrdinu starostlivě nasměruje od "nepatřičné" literatury, vyvolávající pnutí, k již vyhovujícím plochým úvahám o lásce jak od Coelha. Z milovnice plavčíků a prodavačky zmrzliny roztaje největší znalkyně Heinricha Heineho na celém Baltu. Devid s netrapnější historkou všech dob si ovšem uhořet zasloužil a epilog s keřem, vozíkem a úsměvem Pauly Pivo byl aspoň lehce divný a hodně pozitivní, což není zase tak špatná kombinace. (02.05.2024)

Kdyby to bylo francouzsky, věřil bych, že to je Eric Rohmer. Tak moc podobné to bylo jeho filmům. To, že se v něm zdánlivě nic neděje, že dialogy jsou úplně obyčejné, že se tam chodí k moři a opravuje střecha - nic z toho nevadí, protože všechno, co se ve filmu děje, se odehrává uvnitř hlavní postavy. A to, jak se vám bude film líbit, nejspíš závisí i na vaší schopnosti empatie s ní. (SPOILER)  Protože když jste trochu sebestředný a ne úplně přitažlivý mladý spisovatel a jste zamilovaný a vlastně víte, že jste bez šance a žárlíte, tak je prostě hrozně obtížné nechovat se tak trochu jako debil. A pokud jste se v jeho věku taky občas chovali jako debilové a měli k tomu stejně pochopitelné důvody jako on, pak je to film pro vás. // (Zarazit by vás mohlo to, jak je závěrečná pasáž ve srovnání se zbytkem téměř bezdějového filmu najednou plná zvratů a náhod - ovšem ta může být, jak se po chvíli ukáže, uměleckou licencí v ději, napsaném hlavní postavou, nikoli tím, co se skutečně stalo.) (27.03.2024)