Narnia: Lev, šatník a čarodejnica

Letopisy Narnie (tedy alespoň první díl) patří společně s Pány prstenu k tomu nejlepšímu, co fantasy žánr nabízí. Příběh se špetkou tajemství, odehrávající se za chmurné doby, kde v jednom panství se krčí v prázdné místnosti skříň, která otevírá nevídaný svět plný dobrodružství i temné síly, která jako obvykle chce ovládnout svět. Plusem je samozřejmě i to, že část filmu se natáčela u nás. (17.08.2014)

Příliš jednoduché a velmi lacině vypadající. Desetileté děti u toho budou určitě spokojenější než u posledních Potterů, ale já už dítě nějaký ten pátek nejsem a zřejmě i proto jsem se převážnou část filmu hodně nudil. Ani nějak nevím co pochválit. Casting se moc nepovedl. Malá Lucinka je roztomilá, ale oproti tomu její starší bratr vyvolával po celou dobu spíše úsměvy na tvářích, po čase už začal lézt na nervy. Triky také nejsou kdovíjak zázračné, přičemž to nejzajímavější jsme viděli v traileru. Inu, co vychválit? Tak snad jen ten bobr se povedl. Ale to mi na takhle předem provařený film přijde opravdu málo. A jelikož jsem knihou nepoznamenaný, tak jsem doufal alespoň v počáteční okouzlení něčím novým, neznámým. To skutečně přišlo, ale opadlo zhruba po prvních dvaceti minutách. (12.12.2005)

Nevědět, že Andrew Adamson má za sebou oba Shreky, považoval bych ho za řadového disnyovského rutinéra, který seká na běžícím páse filmy o zvířatech, mluvících autech a snících dětech. Jeho režie je rutina největší, v první části letopisů dokonce rutina ledově chladná, odtažitá, kulisovitá, bez špetky mystiky, tajemna, atmosféry. Narnie je prostě zasněženým prostorem za magickou skříní, prostorem, kde žijí bez ladu a skladu naskládané pohádkové bytosti, prostorem, který je řízen bez jakékoli motivace a vnitřní logiky. Nic z toho se do filmu nevešlo. Vlastně... bylo by to v pořádku, kdyby bylo z filmu úplně zřejmé, že se jedná o pohádkový špektákl, ale pokusy o bitevní epiku ala Pán prstenů (a neustálé doslovné citace některých záběrů) mě vedou k závěru, že Narnie je jakýsi prasopes. Jako pohádka nemá kouzlo a šarm, jako fantasy epos je zase strašlivě naivní, prvoplánová a prostá mytologie. V porovnání s Jacksonovou středozemí je interpretace fantaskní země C. S. Lewise krotká, plochá, dvojrozměrná. Dětští herci zbytečně přehrávají, jejich postavy nijak nezaujmou a celý příběh paradoxně táhnou počítačové potvůrky v čele s opravdu parádním lvem Aslanem. Tilda Swinton coby ztělesnění ledového zla připomíná spíše pofidérní klon upířích bratrů z Matrix Reloaded a ani její přisluhovači nemají patřičnou šťávu, která by do triviálního schématu příběhu vnesla jiskru dramatu. I tak se na Letopisy dá díky sušným digitálním efektům dívat, nicméně je to dívání prosté divení a to mi u fantasy žánru vadí velmi. [50%] (30.10.2006)

Pozerať to s dabingom je najväčšia chyba akú môžte spraviť. Áno hrajú v tom deti, no a čo? Klamal by som keby som tvrdil, že tam niesu scény, ktoré s deťmi nemajú nič spoločné, ale to nemení nič na tom, že Andrew Adamson a jeho team nám ponúka fakt veľkolepé dobrodružné fantasy s veľkou dávkou nápadov, vizuálnych efektov či ohromným soundtrackom. (23.01.2011)

Disney sa chopil sfilmovania sedemdielnej fantasy C.S. Lewisa, ktorá je krížencom Pána Prsteňov a Biblie a tak to aj dopadlo. Od prvých minút je jasné zameranie snímky na detského diváka, ktorý štúdiám vždy najspoľahlivejšie plní vrecká peniazmi. Narniu predchádzal obrovský hype, ktorý sľuboval veľkolepé fantasy predstavenie, plné bájnych bytostí a monumentálnych bojov. A čoho sa divákovi dostalo ? Roztomilých zvieratiek, ani kvapky krvi, neschopných nepriateľov, tisíckrát prevareného “originálneho” súboja medzi dobrom a zlom vo svojej zabehanej schéme. Tiež nesympatických a necharizmatických hlavných predstaviteľov, mrhanie androgýnnym potenciálom Tildy Swinton (kdeže je ten nádherne cynicky vychcaný archanjel Gabriel z Constantina), triky oscilujúce medzi genialitou (mimika reči zvierat) a pravekom (veľmi dobre viditeľné zadné projekcie) a strašne spackaný scenár, ktorý je po expozícii akurát vatou smerujúcou k záverečnej bitke bez ďalších fáz dramatického oblúka. A tou by asi scenár hrdinskej fantasy ságy byť nemal. Mať o dvadsať rokov menej, vyhlásim prvú (dúfam, že i poslednú) Narniu za najlepší film, takto bohužiaľ musím pochváliť len prácu s hudbou, hudbu samotnú a dať 5/10, pričom tá posledná polhviezdička je za výborný záverečný song “Wonderkind” od Alanis Morissette. (08.01.2006)