The Hobbit
Scenár:
Gene DeitchHudba:
Václav LídlObsahy(1)
Netradiční zpracování Hobita představí Gandalfa, Bilba i draka. Jen je vše trochu jinak, než by se čekalo. V příběhu chybí trpaslíci, ale naopak přebývá princezna Mika, do které se Billbo zamiluje. Nasazením prstenu se nestane nikdo neviditelným a trol se na slunci změní ve strom místo ve skálu. (mr.filo)
Recenzie (57)
Still better fairy tail then Jackson's version. A nebo taky ne. Protože ačkoliv toto krátkometrážní dílo je z Československa a o vizuál se postaral Adolf Born, tak v sobě raději zapřu vlastence a namísto sledování tohoto nepojmenovaného čehosi z doby před pražským jarem ilustrované člověkem, jehož kresby se mi nelíbili již jako malému (mluvím o tobě Šebestová!) se radši podívám na devítihodinový tří filmový paskvil našeho pojídače mrkví. Ačkoliv se může zdát, že srovnávat čtvrthodinové vyprávění s natahovaným přehledem CGI akce, prostě nejde, opak je pravdou a srovnání je namístě. Minimálně po stránce schopnosti pracovat s předlohou, protože jestli příběh, kde mocný generál Thorin, trpasličí princezna bez vousů a trpasličí strážný slovenského původu, vyhledání čaroděje Gandalfa ve věži ze Skyrimu, jen aby se dozvěděli proroctví o mocném hobitovi, který nakonec zabije draka Škváru pomocí balisty sestrojené z důlního náčiní a šípu s hrotem z Arcikamu, jen aby si potom vzal princeznu a.... A jakkoliv absurdně toto zní, je to skutečně děj těchto skoro patnácti minut a princezna Mika je bohužel o dost sympatičtější, než její nástupkyně Tauriel. Rudé právo mělo v roce 1977 psát o tomhle a ne o Pánu prstenů jako o dalším útoku, proti socialistickému zřízení. Toto musí být pravý důvod Vpádu vojsk Varšavské smlouvy!!! ()
Těm, kteří považují Jacksonova Hobbita za zbytečně natahovaného nebo příliš se odchylujícího od předlohy, nelze než doporučit tuhle česko-americkou(!) adaptaci z roku 1966. Sice tak nějak chybí trpaslíci, ale zase tu máme generála Thorina, draka Šlaka a princeznu Miku, kterou si Bilbo po zabití draka vezme za ženu. To vše během 12 minut(!!) a s ilustracemi od Adolfa Borna(!!!) Přes (anebo právě pro) obrovský WTF faktor stojí za to vidět alespoň jako kuriozitu. ()
Tohle je honě zvláštní film, když odhlédnu od toho, že je to hobit, tak je to .......... pořád stejná ptákovina, tohle se moc nepovedlo, ale pro pobavení a zajímavost je to dobré, velká, velká škoda, že to nakonec nedostal do pazour v celovečerní podobě Tříska, jak bylo jeden čas plánováno. Ovšem třeba by tam taky někdo procpal princeznu Miku.. Nu, Bakshi tuhle divnost ve svém celovečerním animovaném hobitovi napravil. http://www.youtube.com/watch?v=KRqbdpbDwVo ()
Inu za prvé tento film je z roku 1966 co bychom na ten rok taky chtěli. Tento film si jisté skutečnosti z knihy vykládá ale úplně jinak než je známe. Zase na druhou stranu na film nebyl čas ani peníze a vejít se s dlouhou knihou jak je hobit do 10 minut je celkem fuška. Podle mě má film jistou uměleckou hodnotu a na prvního hobita který byl kdy na televizních obrazovkách to není zlé. Dávám 4 hvězdy, hlavně za krásnou animaci pana Borna. ()
Ale proč ne, mohl bych alespoň říci, že komerční a neumělecký Jackson byl deklasován nekomerčním a uměleckým Bornem. Ale to bych nebetyčně lhal. Ať už si o Jacksonově přístupu k Hobitovi myslím cokoli, pořád stvořil smyslově nejsugestivnější verzi Středozemě a je úplně jedno, jestli pro peníze nebo pro jinou marnost. Postavičky v tomto krátkofilmu totiž vůbec, ale vůbec nepasují do fantastického světa, který se vylíhl v jednom geniálním britském mozku. ()
Galéria (1)
Fotka © Anifilm 2013
Zaujímavosti (11)
- Skladatel Václav Lidl půjčil pásek se svou hudbou Deitchovi, doma pak Deitch nastříhal pásek na podkreslení slov vypravěče. (mr.filo)
- Jako diváky Hobbita sezval Dietch na premiéru filmu kolemjdoucí chodce. Ti platili 10 centů, které obdrželi od Deitcha, a podepsali potvrzení o promítání. (mr.filo)
- Film byl v podstatě vyprodukován jen jako zástěrka při obchodu s filmovými právy, aby mohl producent William L. Snyder vydělat na obchodu s licencí k „Pánovi prstenů“. Původně byla totiž práva k Tolkienovu dílu Snyderovi prodána za velmi nízkou cenu s tím, že nákladat s právy mohl však pouze do konce června roku 1966. Součástí smlouvy byla ale klauzule, která by jeho práva na námět prodloužila v případě, že by natočil do konce června roku 1966 barevný film o Hobitovi. Poté, co Tolkienův příběh nabral na známosti, proto Snyder možnost, kterou klauzule ukládala, využil, a to právě prostřednictvím tohoto filmu společně s českým ilustrátorem Bornem. Snyder práva prodal se slušným ziskem 100 000 dolarů. (mr.filo)
Reklama