Ako prichádzajú sny

Řekl bych, že námět filmu je velice lákavý a výsledek může dopadnout buď skvěle nebo i naprosto tragicky. V tomhle případě tvůrci námět sice vyloženě nevyhodili oknem, ale trestuhodně nevyužili jeho potenciál. A tak paradoxně nejlepší na filmu není dějová linka, kdy hrdina putuje z nebe do pekla najít svou ženu a prochází spostou zajímavých úrovní (ala Dantovské peklo), ale především herecký výkon Robina Williamse. Ten člověk dokáže zahrát i naprostou hollywoodskou limonádu tak, že mu to člověk žere, i když normálně by nad tím cajdákem obrátil oči v sloup. Takže Robin to nakonec zachránil, pomohl Max von Sydow a pár docela zajímavých myšlenek a dialogů k zamyšlení. 75% (16.05.2013)

Tématicky naprosto ojedinělý a velmi vyspělý film, jehož cit pro detail a emocionální náboj skutečně docení nejlépe jen ti, kteří zažili podobné věci o kterých pojednává. Tvůrci se vyřádili na vizuální a estetické stránce, ale i herecky poměrně silné. Williams si stále drží trend, že nedokáže hrát v tak úplně "normálním" filmu. První polovina je za plný počet, je celistvá, plná emocí, osudovosti. Druhá je ponurejší, už se více kouskuje a následne i drolí a komplikuje. V neposlední řadě je divácky mnohem méně přívětivá. (01.12.2013)

Absolutní fantazie! Krásná pohádka plná emocí, která musí za srdce chytit každého, kdo má v sobě alespoň trochu snílka. Málokteré postavě v dějinách filmu jsem tak fandil jako tady Robinu WIlliamsovi. Už ani nevím, kolikrát jsem Jak přicházejí sny viděl. Ale pokaždé to byl, je a pořád i bude ohromný zážitek. Doporučuji i knižní předlohu. Nádhera. (20.06.2010)

Toho kýče mi tady přišlo už moc, některé snové pasáže mě svojí délkou a nekonečnými doprovodnými monology odrovnaly a romantika mi taky úplně nesedla. Tím pádem jsem film emočně minul a nemohu hodnotit lépe než za tři hvězdy. Ale není to asi o tom, že ten film je špatný, vnímám to tak, že Jak přicházejí sny je už z podstaty snímku typicky pocitová a subjektivní záležitost a já prostě nejsem na té správné vlně. (24.08.2014)

Hezky si to ten Vincent Ward namaloval. Brodění se v záplavě olejových barev je jedna strana mince, ta oku i duši lahodící. Jakoby člověk byl jen na drátkách a poletoval v (ne)čase a prostoru podle vzoru - jak si to uděláš, tak to máš - věř si malý lidský člověče. Jenže tahle mince má i svou druhou stranu, která se příčí v jícnu a nelze spolknout. Malý červ nahlodávající tohle barvičkové jablko. Překombinované strašidlení v krasosnění. Wardovy sny přicházejí a ty moje odcházejí. (23.03.2011)