Ako prichádzajú sny

Prúd niekedy nádherných a inokedy gýčových obrazov, rozumej tých najprvoplánovejších v tom smere, ako si ľudstvo predstavuje nebo a peklo. Niekedy je ale tá gýčovitosť zmotivovaná, ako napríklad krajina v štýle manželkiných impresionistických obrazov, inokedy je otravná, ako trebárs rýchly prechod do "reálneho neba". Scenár sa snaží vybudovať zaujímavú mytológiu a osvetľovať nám pravidlá nového sveta, ale robí to dosť zmätočne a je to veľká škoda, mohlo ísť totiž o mindfuck fantasy, ku ktorému by ste sa radi pravidelne vracali. (16.08.2021)

Hezky si to ten Vincent Ward namaloval. Brodění se v záplavě olejových barev je jedna strana mince, ta oku i duši lahodící. Jakoby člověk byl jen na drátkách a poletoval v (ne)čase a prostoru podle vzoru - jak si to uděláš, tak to máš - věř si malý lidský člověče. Jenže tahle mince má i svou druhou stranu, která se příčí v jícnu a nelze spolknout. Malý červ nahlodávající tohle barvičkové jablko. Překombinované strašidlení v krasosnění. Wardovy sny přicházejí a ty moje odcházejí. (23.03.2011)

Proč jste tenhle film přede mnou neschovali? Já byla připravená na kdeco, ale na takovou emoční smršť tedy ne. Považuji se za celkem otrlého diváka. Filmy, o kterých se říká, že jsou to ždímačky slz, nechávají mé oči v suchu. Ale tohle se prostě nedalo vydržet. Ať už proto, jak skvěle je to zahrané, a nebo proto, jaké otázky a sem tam i odpovědi se mi nořily v hlavě. Člověk někdy musí ztratit, aby získal. A je krásné, když opravdu získá. Někdy ale pouze ztrácí, a už není, co by získal. Někdy by si člověk strašně moc přál happy end a nenechal zemřít naději. Asi se neříká nadarmo, že naděje umírá poslední, a já si jednou, pokud se toho dožiju a budu vrásčitá stařena, která se bude ohlížet zpátky na svůj život, znovu pustím tenhle film. A pak teprve si odpovím na otázky, kterým se dnes raději s cynickým nadhledem vysmívám. A ještě něco. Tyhle obrázky budu mít hodně dlouho v hlavě. To je po vizuální stránce jeden z těch filmů, co velmi úzce zapadají do mého fantazijního světa. (17.06.2013)

S poměrně těžkou látkou se filmaři tohoto díla poprali velice slušně a docela hezky si to i vymalovali. Určitě také stojí za vidění zajímavá vize pekla a kvalitní výkon Robina Williamse. K několika drobnostem bych sice měl výhrady, ale celkově mě tento mysteriózní snímek s notnou dávkou romantiky nezklamal. Taky chápu, že takový typ filmu zbudí rozporuplné emoce a různé hodnocení. Někomu sedne a někomu zase ne. Já byl vcelku spokojen a nakonec s toho vyšly slabší 4* - 75% (10.03.2009)

I found you in hell. Don´t you think I could find you in New Jersey? 1) Na filmu asi nejvíce zaujme výtvarné zpracování. Barvité zobrazení nebe jako šíleného snu impresionistického malíře je překonáno vskutku hrůzostrašnou podobou očistce i pekla samotného. Musím však poznamenat, že mě děsí i to předváděné nebe._____ 2) Snaha o duchovní přesah v podobě jakéhosi reinkarnačního katechismu dopadla podstatně hůře. Naivní dialogy presentují "život po životě" v duchu hollywoodského mainstreamu jako trochu, pravda, odlišný způsob existence u sousedů za kopcem, nicméně však ne natolik, aby to nešlo v pohodě popsat, nafilmovat a promítnout (ne)nadšeným diváckým masám. K tomu autor knižní předlohy Richard Matheson: I will not comment on What Dreams May Come except to say that a major producer in Hollywood said to me, 'They should have shot your book.' Amen._____ 3) Ani ukňouraný Robbie Williams (jinak můj oblíbený herec) mi nepřipadal jako vhodný výběr._____ 4) Film postrádá i vtip a nadhled (když už ho tedy nemohu brát vážně)._____ 5) Nejhorší však, co mohu říci, je, že jsem se chvílemi dosti nudil._____ 6) A tak mě nejvíce zaujala výzva, kterou bych rád adresoval některým jedincům: Elevator to Hell. Going up! (11.03.2014)