Ako prichádzajú sny

Co se týče vizuální stránky: Nápady mi přišly mírně lepší než provedení, které je nicméně velmi vydařené a dokážu si představit, že musí být hodně těžké něco takového stvořit. Nápad se zasazením děje do namalovaného obrazu je fantastický. Stejně tak drobné detaily, jako modrý květ, který se rozmáčknutím změní v malířskou barvu. A myšlenka, že bychom si mohli vytvořit svět podle naší fantazie a pak se v něm pohybovat, je nesmírně uchvacující. Každopádně, scény z "nebe" jsou bezesporu místy hrozně kýčovité, ale to se dá odpustit. Více se mi po umělecké stránce líbilo ztvárnění pekla (a také zde najdeme plno skvělých nápadů, svědčících o úžasné vizuální představivosti tvůrců - třeba použít místo kočičích hlav hlavy zatracenců k vydláždění plochy, po které musí hlavní hrdina projít). Co se týče obsahové/dějové stránky: Některé scény se mě dosti dotkly, mnohé byly zase tak přeslazené, že mi málem způsobily duševní hyperglykemii. Ale vzhledem k použitému tématu se určité míře přeslazenosti snad ani nedá vyhnout. Takže pak záleží na tom, jak kdo cítí a vnímá, a zda zkropí slzama pět kapesníků nebo usne nudou. Každopádně zajímavý film, který by ale podle mého potřeboval mírně propracovanější scénář a na druhou stranu ubrat trochu cukru. (08.07.2009)

Barevné snění, malované štětcem na filmové plátno. Poeticky laděné filosofování o životě, úmrtí a žití po smrti. Robinova opravdivost, nasazení v každé minutě, přirozenost, improvizace, spolu s jeho vnitřním cítěním pro danou věc dávají všemu skutečnou a věčnou hodnotu. Naprosto stejné věty mohu zopakovat u jeho Expres foto........... (24.11.2004)

Absolutní fantazie! Krásná pohádka plná emocí, která musí za srdce chytit každého, kdo má v sobě alespoň trochu snílka. Málokteré postavě v dějinách filmu jsem tak fandil jako tady Robinu WIlliamsovi. Už ani nevím, kolikrát jsem Jak přicházejí sny viděl. Ale pokaždé to byl, je a pořád i bude ohromný zážitek. Doporučuji i knižní předlohu. Nádhera. (20.06.2010)

Proč jste tenhle film přede mnou neschovali? Já byla připravená na kdeco, ale na takovou emoční smršť tedy ne. Považuji se za celkem otrlého diváka. Filmy, o kterých se říká, že jsou to ždímačky slz, nechávají mé oči v suchu. Ale tohle se prostě nedalo vydržet. Ať už proto, jak skvěle je to zahrané, a nebo proto, jaké otázky a sem tam i odpovědi se mi nořily v hlavě. Člověk někdy musí ztratit, aby získal. A je krásné, když opravdu získá. Někdy ale pouze ztrácí, a už není, co by získal. Někdy by si člověk strašně moc přál happy end a nenechal zemřít naději. Asi se neříká nadarmo, že naděje umírá poslední, a já si jednou, pokud se toho dožiju a budu vrásčitá stařena, která se bude ohlížet zpátky na svůj život, znovu pustím tenhle film. A pak teprve si odpovím na otázky, kterým se dnes raději s cynickým nadhledem vysmívám. A ještě něco. Tyhle obrázky budu mít hodně dlouho v hlavě. To je po vizuální stránce jeden z těch filmů, co velmi úzce zapadají do mého fantazijního světa. (17.06.2013)

Velmi pěkný, místy bolestně krutý a působivý film plný fantaskních obrazů o umírání a následném ocitnutí se na druhé straně. Robin Williams hraje lékaře, který přišel po autonehodě o své dvě děti a který při jiné autonehodě umírá a ocitá se v říši mrtvých.Tam se setkává se svými blízkými, ale musí také vysvobodit svoji milovanou ženu, která po sebevraždě skončila v pekle. Film je plný špičkových speciálních efektů, má skvělé nápady, přijde s děsivým zobrazením Pekla a rozhodně nepůsobí optimisticky, ale docela nepříjemně mrazivě. Hlavní je, že dokáže strhnout dobrým rozložením invence, skvělými režijními nápady a perfektním Robinem Williamsem v hlavní roli. Mírně depresivní a tak nějak neradostný film. Aby taky ne, když je o smrti a umírání. 100% (11.06.2012)