Púder

Vyprávění příběhu o běláskovi, který byl většinu svého života odsouzen žít v domě (lépe řečeno ve sklepě) domů svých prarodičů, protože se ho vlastní otec zřekl, je určitě působivé a vysoký stupeň sentimentu k němu prostě patří. Ani to nezakryje úžasnou povahu a zajímavost hlavní postavy, která si získá srdce každého diváka, i toho, který bude nadávat na neustálá klišé a účelné drancování jeho vlastních emocí. Tenhle film je prostě působivě lidský, určitě záměrně, ale to má být problém? Způsob jakým se lidé k "zázrakům/chybám přírody" chovají, je ten základní problém. Zvednutý prst směrem k lidské povrchnosti a odsuzování tu už byl mnohokrát, ale ne často tak působivě zvládnutý. Samotné sci-fi prvky jsou velmi jemné, ale působivé a přicházejí správně dávkované pro diváka, který film kvůli nim nesleduje. Mě to chytlo, přesně jak mělo, takže plné hodnocení (holt, jsem slabý jedinec:)). (30.08.2010)

Powder už asi navždy ostane najlepším Salvovým filmom, i keď každý si ho pamätá najmä ako tvorcu Jeepers Creepers. Klasická schéma o výnimočnom outsiderovi, ktorého inakosť nepasuje do malomestskej mentality je ale obohatená o kvalitný scenár, zvláštnu, magickú atmosféru a Jeremy je snímaný tak, že častokrát pôsobí ako mimozemšťan, občas mi dokonca pripomenul Bowieho v Mužovi, ktorý spadol na Zem. Najlepšie postavy ale hrajú Goldblum a Henricksen, ktoré dohovárajú Beláskovi nie úplne prvoplánovým spôsobom a niektoré ich bonmoty mi uviazli v pamäti. Osobne mi vôbec nesadla didaktická Goldsmithova hudba, ktorá z inak skôr artovej záležitosti robí melodramatický doják. Vyššie hodnotenie súvisí aj s atypickým a dosť nečakaným záverom, ktorý má kultový potenciál, avšak film sa z nejakého nešťastného dôvodu nestal aspoň menšou klasikou, čo by si rozhodne zaslúžil. (17.08.2023)

Sice nikterak originální příběh (pomineme-li tu Běláskovu určitou nadpozemskost), ovšem zpracovaný s neobyčejnou ladností a decentním citem. Dočkáme se několika natolik silných emocionálních scén, že se slzám místy nelze ubránit. To vše ověnčeno krásnou, jemnou a nesmírně působivou hudbou Jerryho Goldsmithe. (01.05.2010)

Jeremy Reed (Sean Patrick Flanery) by mohl být obyčejný kluk, nebýt dvou maličkostí, které jej od obyčejnosti odlišují. Jde o jeho nadpřirozené schopnosti (telekineze, apod) a absencí pigmentu a tedy úplně bělostnou kůži. Jeho rodiče jej raději drží zavřeného doma, protože vědí, že by na veřejnosti budil nežádoucí rozruch. Ale po jejich smrti jej šerif Barnum (Lance Henriksen) převáží do dětského domova. Ač se mu všichni snaží pomoci, ostatní osazenstvo domova se Jeremyho bojí a nebo se jej snaží šikanovat. A to, s Jeremyho vlastnostmi není ke katastrofě nikterak daleko ... Citlivě natočené drama o nesnášenlivost čehokoliv odlišného, ale na druhé straně i nezištné touze pomoci. Sean Patrick Flanery je bílým pudrem změněn k nepoznání, až z něj jde opravdu strach - na druhé straně je v něm skvěle vidět ono strádání a touha žít obyčejný život. Kromě Lance Henriksena v roli šerifa mě potěšil i Jeff Goldblum jako učitel fyziky, který v Jeremym vidí možnost více pochopit. Hezké... (11.09.2008)

Čekala jsem film o albínovi a ne o nějakém nečlověku se schopnostmi Boha a nezměřitelným IQ. Příšerně sentimentální příběh s hypersenzitivním soundtrackem a nepochopitelnými scénami. Je pěkné myslet si, že jednou humanita bude přesahovat technologii a že člověk "je" i po smrti, protože se energie neustále přeměňuje, ale ... vždyť film o outsiderovi za zevnějšek jde natočit i jinými způsoby ... Divím se komukoliv, kdo tomu skočil na špek. (31.12.2007)