Réžia:
Michael WinnerScenár:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrajú:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (viac)Obsahy(2)
Hlavní hrdina slavného amerického filmu Paul Kersey (Charles Bronson) je architekt, průměrný občan, který nemá nic společného se světem násilí. Když je však zavražděna jeho žena a znásilněna dcera, změní se v bezcitného mstitele. Přestože je příběh vybudován tak, aby bylo zcela zřejmé, že jediným východiskem ze situace je užití násilí, a to v maximální míře, je tu snaha zobrazit, jak těžké je odpovědět na zbytečné a nepochopitelné násilí. Příběh, který v sobě má něco z tragedie, ostře navozuje otázku bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu a práva obyvatel vzít spravedlnost do vlastních rukou, což je téma u nás dnes stále více než aktuální. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (221)
Působivý thriller o muži (bezchybný Bronson), který se z obyčejného člověka, který nesnáší násilí, stává nemilosrdným mstitelem v obří stoce zvané New York. Scéna přepadení Bronsonovy manželky a dcery je i na dnešní poměry hodně sugestivní (dokonce mi trochu asociuje Mechanický pomeranč). Téma pomsty je sice už notně otřepané, ale zde je využito nesmírně úderně a zemitě, skoro by se dalo říct, že 'uvěřitelnější' už to asi nebude. Jinak samozřejmě určitě nejlepší (a asi i nejméně akční) díl z celé série. 80 % ()
Po dlhšej dobe som si pozrel Prianie smrti a stálo ho to jednu hviezdičku. Už pri predchádzajúcich sledovaniach som si všimol neprirodzene prehnané správania pouličných zločincov, ale na priemerné hodnotenie to vytiahol výborný námet, ktorý bolo možné rozvinúť do množstva závažných morálno-etických problémov. Dnes som už vyložene pri pouličných prepadoch trpel a aj keď mi inšpektor visážou i nasadením pripomínal Lina Venturu, dospel som k záveru, že tento film je trestuhodne nevyužitou príležitosťou a nemal byť nakrútený (ak ho Michael Winner nedokázal nakrútiť lepšie). ()
Jojo, tak se nám tady ukázalo, jak zhruba to vypadá, bere-li se zákon do vlastních rukou. Na jednu stranu víme, že něco takovýho nevede k ničemu dobrýmu, na stranu druhou ovšem nemůžeme opomíjet fakt, že zákon pro takovou svoloč žádnou nápravu nemá, protože když někdo dokáže ubít člověka k smrti pro vlastní potěšení, tak si žádnou šanci nezasluhuje. A žádné vězení někoho takového nedokáže napravit. ()
Ne nadarmo se vám při sledování vybaví klasický model filmu podle komiksu - hlavnímu hrdinovi někoho zabijí, on vezme zákon do svých rukou a jako "tajemný" mstitel vyráží každou noc po práci čistit ulice. Mnohé kimiksové filmy jsou ovšem vykresleny psychologicky daleko lépe, než prosté a jednoduše přímé Přání smrti. ()
Jeden z nejznámějších filmů o pomstě. Charles Bronson hraje normálního muže, který žije spokojený a klidný život. Jednoho dne se však vše změní, když mu parta hajzlů znásilní dceru a manželku zkopou tak, že už to chudák nerozchodí. Ostatní by se zhroutili a chodili by s prosíkem za policií, aby ty bastardy chytl,i avšak borec Charlie se oklepe a s "kamarádem" magnunem vyráží do ulic, aby to trochu pročistili. Největší zásluhu na výsledné kvalitě filmu má civilní výkon Charlese Bronsona, který není žádný nesmrtelný maník ale normální člověk, který se však nenechá rozhodit. Stará ale výborná podívaná. ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (28)
- Pokračovanie s názvom Túžba smrti 2 (1982) bolo do kín uvedené až osem rokov po premiére prvého dielu. (m.a.t.o.)
- Distributoři chtěli, aby kriminálníci měli světlou pleť, jinak by podle nich mohl být film nařčen z rasismu. Tímto příkazem se víceméně řídila pouze scéna násilného přepadení rodiny Paula Kerseyho (Charles Bronson), což vedlo k odsouzení filmu coby pokryteckého. (Komiks)
- Přání smrti bylo přímou inspirací k cestě za spravedlností Dmitriji Danilovovi. V r. 1988 se z Afgánistánu navrátivší se voják dozvěděl o znásilnění snoubenky a její sebevraždě. Zůstal jako paralyzován ležet v posteli a jen sledoval video. Když viděl stejný příběh Bronsona, rozhodl se také vydat do ulic. Nejprve vyčistil svou čtvrť Strogino, postupně pak začal působit v celé Moskvě. Pouliční kriminalita, loupeže a znásilnění díky němu znatelně poklesla, mladiství delikventi, kteří byli nejčastějšími cíli, se báli neznámého mstitele. Neměl peníze na střelnou zbraň, ale ovládal výborně okovanou palici. Minimálně dvakrát však skončila obrana přepadených smrtí agresorů a Danilova nakonec zatkla Milice. Byl odsouzený k 15 letům. Příběh moskevského mstitele pak posloužil jako základ pro film Vorošilovský střelec. (chamonix)
Reklama