Hrob světlušek

V žádném případě nepatřím mezi velké fanoušky anime, tento film mi byl prostě dodán bez mého přičinění, a když už mám něco doma, přece se na to nevykašlu. Zážitek to byl zajímavý a myslím, že by si ho měl dopřát i pan Marhoul, možná by mu došlo, že je možné zprostředkovat divákovi setkání s hrůzami války i bez vydloubaných očí, láhví i k sexu marně nucených kozlů. Dalším zajímavým aspektem byl fakt, že se tu Japonci nestylizovali do role chudáčků drcených nesrovnatelně silnějším nepřítelem; kdo se dívá pozorně, ten tady ty projevy slepé víry ve vítězství císařství najde. (22.06.2021)

7/10 Pekne, ALE, kua proc od zacaku zacinat koncem pribehu? To je snad zly sen!!! Pocitam, ze kwalitu snimku a jeho poslelstvi tu za me probere spousta jinych povolanejsich, takze k mym nizkym otazkam: Zajimalo by me, jestli to natocili proto, aby mali japoncici nezapomneli, jak to bylo s americany a jejich velkymi penisy. Dokazou obyvatele napriklad vybombardovanych Drazdan/Hirosimy nekdy odpustit spojencum? (07.03.2007)

To, čo funguje v animovanom filme, nemusí fungovať v tom hranom a naopak. Sentimentalita Hrobu svetlušiek je tak podľa mňa úplne v poriadku a legitímna. Príbeh nie je vyrozprávaný v žiadnom rýchlom tempe, postavy sa v podstate výraznejšie nevyvíjajú, pretože ich úlohou je predovšetkým zháňanie jedla a strecha nad hlavou počas nocí a počas bombardovania. Tam však už strecha domu nestačí, vtedy treba nájsť vhodný bunker. Vojna očami detí bola v histórii kinematografie podaná rôznymi spôsobmi, Setsuko patrí medzi tie deti, ktoré si jej hrôzy plne uvedomujú najmä vďaka nedostatku jedla, ktoré vďaka bmbardovaniu v Japonsku nastalo. Samozrejme ak bude niekto argumentovať kolektívnou vinou všetkých obyvateľov Japonska kvôli neospravedlniteľnému vyčíňaniu ich vojakov na východnom pobreží kontinentu, tak mu to neberiem, ale vôbec tomu nerozumiem. (01.08.2019)

Japonci vždycky byli pověstní tím, že se nebáli dělat animáky s dospělou tématikou. Stejně tak je tomu i v tomto případě. Dojemný příběh z 2. sv. války, kdy je malá holčička po vybombardování města odkázaná na svého staršího bratra. Samotné téma zavání citovým vydíráním a film se tomu samozřejmě nevyhl ale některé scény jsou opravdu velice dojemné a konec musí dostat i největšího cynika. (13.08.2009)

Tak dlouho se chodí s hrůzami války pro slzy, až se trpělivost protrhne. Nebudu lhát, Hrob světlušek se mi líbil, má silný příběh, ukazuje člověka v tísni z mnoha různých pohledů a oplývá tím jedinečným smyslem pro detail, jaký je snad jen japonským mistrům animátorům vlastní. Bohužel mám se Světluškami dva velké problémy. Jak už mnoho lidí podotklo přede mnou, film až moc tlačí na pilu. Líbivá smutná hudba, ač podmanivá a sama o sobě fungující jako zaručený zdroj melancholična, se tu podbízí jako gejša v gejšinci, a některé epizodické postavy plus tetička křičí "vykalkulovaný stereotyp" na celé kolo, což mi na patře zanechává něpříjemnou hořkou pachuť. Druhý problém vidím v tom, že jsme na slzavý závěr připraveni už v prvních minutách, takže ať už je Takahata v jeho realizaci jakkoli šikovný, ve mně vyvolaný výsledný dojem je oslabený. Neslzím, necítím prázdno, ani tíživý smutek. (05.10.2016)