Vražda na úrovni

Hledala jsem Holmesovský film, který neznám se starou dobrou atmosférou mlhou zahaleného Londýna, hlavně ať to nepřipomíná počin s Robertem Downeym. Našla jsem Vraždu na úrovni, což je snad nejprofáklejší kriminální příběh všech dob. Takže, když jsem minutu po úvodních titulcích zjistila, že se budu dívat na další adaptaci o Jacku Rozparovači, v duchu jsem se modlila, ať to má aspoň dobrou formu. A hle, vyklubal se z toho film, který obsahuje všechno to, co si pod pojmem zamlžené uličky, Londýn, Temže, 19. století, Holmes, hrůza a napětí dovedete představit. Zápletka i rozuzlení je stejné jako například v Z pekla, ale podání je tomu na hony vzdálené. Doporučuji jako povinné kino pro všechny milovníky klasiky. Jen té krve mohlo být více, sem by se to hodilo, ale režisér se nás hold rozhodl šetřit. (12.11.2011)

Příběhy slavné detektivní dvojice Sherlocka Holmese a doktora Watsona se dočkaly za ta léta nejrůznějších filmových podob od klasických zpracování, přes parodie až moderní žánrové blockbustery. Clarkův film z roku 1979 si však mezi nimi budu zajisté pamatovat nejen díky takřka přesnému sherlockovskému protagonistovi Christopheru Plummerovi, ale především díky ponuré atmosféře nočních londýnských uliček plných temna a mlhy. Hned jedna z úvodních scén s noční vraždou natočenou „psychologickým“ pojetím přímo z pohledu vraha (včetně jeho vnitřního zvolání v pravou chvíli „Teď!“), stejně jako mnoho dalších, nese v sobě přímo hororové grády, zatímco kamera se nejednou využívá v různých detailech a odrazech, které dokážou navodit daleko větší pocit strachu a napětí, než vylité hektolitry krve v novodobých hororech. I přes dvouhodinovou délku se mi film nijak zvlášť netáhl, v dialozích mě potěšil decentně podaný suchý britský humor a rozuzlení (především pokud jde o motivaci pachatele) mě dokázalo překvapit. Akorát zde bylo na můj vkus málo skutečné kriminalistiky a možná naopak až příliš těch podivných a nečekaných náhod...? Každopádně jeden z filmů, za který se Bob Clark jako režisér vážně stydět nemusí. Je až trestuhodné, do jakých výkalů takový mistr temné atmosféry za dalších 20 let dospěl. [75%] (24.09.2021)

S mírným časovým odstupem po zhlédnutí mě tento film spíše zklamal. Když jsem si pustil první záběry, byl jsem potěšen. Jemně pastelové barvy Londýna se skládaly v celek s nočními stíny a mlhou a temná atmosféra prosakovala z obrazovky mého laptopu jako sladký parfém z laciných prostitutek ploužících se po ulicích anglického velkoměsta konce 19. století. Bohužel film je příliš dlouhý a rozvláčný. Chybí mu spád nebo více děje, který by vyplnil řadu rozvleklých pasáží. Přesto je tento snímek v něčem výjimečný: Sherlock zde pláče. Asi nikdy jsem neviděl/neslyšel/nečetl příběh o SH, kde by byla postava tohoto slavného detektiva natolik přiblížena lidskému rozměru. (16.10.2010)

Příjemně temná variace na Jacka Rozparovače, která je však zástěrkou pro nekalé rejdy zednářů. Noční křivolaké uličky Londýna, kde není pro mlhu vidět na krok, se stávají báječnou hororovou kulisou k vyšetřování brutálních vražd (podříznutí, vyříznutí srdce, rozčtvrcení...). Byť jsou oběťmi kurvy, zájem o nalezení vraha je veliký. Jen pozvolna jsou rozmotávány nitky spletitého případu a vyšetřovatelé postupně zjišťují, že stopy vedou až ke špičkám společnosti. Plummerův Holmes je neodolatelný, i když ve střetech je neohrabaný a stále padá k zemi jako brambora. Kdo si zamiloval bojová umění Holmese v podání Roberta Downeyho Jr., bude po většinu snímku zoufale lomit rukama. Film se nevyžívá v otevřeném gore, což nakonec nevadí. Masakrování nebohé ženy, které sleduje kamera z povzdálí skrze sklo špinavého okna, je tak možná daleko mrazivější. A k podtržení scény stačí záběr na obličeje mučitelů postříkané krví... Holmes s Watsonem občas pronesou vtipnou hlášku (zábavné je zatčení Watsona, když pátrá po informacích mezi šlapkami), celkově je však ladění snímku pochmurné a vážné. Uprostřed temného Londýna číhá zlo.... (14.02.2014)

Plynové lampy mdle svítící v mlze, špinavé uličky chudinských čtvrtí i zářící boulevardy, neviditelná chapadla vražedného spiknutí a SH & JW na stopě zločinu. To je všechno jak má být, jen ten SH je zde jiný. Namísto gentlemana, pro nějž jsou city jen překážkou chladné racionální úvahy, namísto přesvědčeného ultraviktoriánce, génia dedukce, který si udržuje svůj odstup a nadhled nad hemžením společnosti, je zde najednou SH mnohem lidštější,soucítící, angažující se a nakonec obžalovávající sloupy své společnosti, pro které je pokrytectví běžnou pracovní metodou. Citové a občanské probuzení myslícího lidského stroje. (12.11.2013)