Ohnivé vozy

prekvapujuci vitaz oskarovej noci sa do filmovej historie zapisal hlavne vdaka Vangelisovej hudbe. Hugh Hudson ktory bol hlavne reziser reklam a v televizii si za svoj debut vybral skutocny pribeh dvoch bezcov ktorych okrem lasky k behu toho prilis nespajalo. Hudson svoje skusenosti z reklam a Vangelisovu hudbu zurocil hlavne pri momentoch ktore akoby vypadli z videoklipov (bezecka priprava, beh na plazi alebo i trening americkych sportovcov). pacilo sa mi i jeho riesenie ako divakovy sprostredkovat a zatraktivnit beh na 100 metrov, ktory konci po 10 sekundach. dejovo to vsak na dvojhodinovu dlzku prilis pestre nie je (oskar za scenar!) a tak sa film obcas hluchym miestam a naivite v niektorych momentoch nevyhne... (22.02.2021)

Na Ohnivé vozy jsem se těšil, přeci jen vychvalovaných filmů o běhání moc není. Byl jsem ale hodně zklamaný. Silný příběh byl natočen podivně. Zpracování ve mně nedokázalo vyvolat téměř žádné emoce. Hlavní problém byl, že jsem nenavázal žádný vztah s postavami a nedokázal jsem jim fandit. Obsazení se moc nepovedlo a z počátku jsem měl problém se v postavách vyznat. Další výtkou jsou často opakované a zpomalované scény, bylo jich moc a povětšinou mě štvaly. Vidět jeden závod desetkrát, stejně jako opakovačky u finále stovky na olympiádě? Nevím, do filmu mi to vůbec nesedlo. Režisér a kameraman se asi potřebovali předvést a trochu si tu svou polívku přesolili. Je to obrovská škoda. Dávám slabé tři hvězdy a to dám ještě jednu navíc spíše za ten běh a za samotný sportovní příběh v reálu. Konkurence na Oscarech v roce 1982 byla tak slabá? (25.01.2021)

Ze všech filmů, v nichž kdy něco od Vangelise zaznělo právě zde jeho hudba funguje nejlépe a vyvolává nejsilnější emoce. Zasloužený Oscar. Podobným mistrovstvím vyniká Hudsonův způsob komponování záběrů. Jako učebnicový příklad konzistentního propojení obrazu a zvuku může posloužit střihová sekvence, kdy slyšíme hudbu, vidíme sérii „oživlých“ novinových fotografií a nakonec i zdroj samotné hudby. Jeden uzavřený cyklus, necelá minuta filmu, která vydá za tisíc slov. Jelikož jde o příběh na motivy skutečných událostí, můžete si snadno zjistit, kdo nakonec vyhrál. Po pravdě, ani cesty k cíli nejsou moc spletité a dojde-li k nějaké komplikaci, je zpravidla vyřešena několikaminutovým dialogem. Vše ale perfektně funguje, běžecké scény (ač trvající pár vteřin) mají obrovskou sílu a dokázaly mě nabýt energií na několik dní. A potom to závěrečné zaváhání – mělo to celé smysl? Aneb Zač jsme běželi? Přemýšlel jsem během scény tréninkového běhu, kterou film začal i skončil, přemýšlel jsem dlouho po ní. Přemýšlím stále. Chvění po celém těle teprve teď pomalu odeznívá, pročež dávám hrdých pět hvězdiček. 90% Zajímavé komentáře: Djkoma, Cooper (15.06.2008)

Mně ta hudba byla okamžitě povědomá, až tady jsem zjistil, odkud a od koho hudba je. Ale že by mi film přinesl něco, co bych postrádal, říci bohužel nemůžu. Podívaná to byla hezká. Námět je samozřejmě skvělý a je tím lepší, když je podle skutečné události. Potom je to hudba mistra Vangelise. Ale celkově mi to vychází na 70%. (08.03.2007)

Nikdy neodpustím akademikom ( alebo rovno jeho tvorcom ? ), že tento priemerný snímok uprednostnili pred Spielebergovou genialitou menom DOBYVATELIA STRATENEJ ARCHY. Film sám o sebe nieje až tak zlý, no určite nieje Oscara hodný a z priemeru vytŕča len majstrovský Vangelisov hudobný doprovod a zopár efektne natočených scén bežeckých závodov. (24.02.2012)