VOD (2)
Série(7) / Epizódy(127)
Obsahy(1)
Rok 1939. Dunaj - nový obchodný dom na Slovensku, otvára svoje brány a stáva sa symbolom modernej doby. Súčasne je vyhlásený Slovenský štát a krajina je uvrhnutá do neistoty a strachu z možnej vojny. Dunaj je však plný ľudí, ktorých sny a odvaha sú silnejšie než hrozby zvonku. Tri mladé predavačky na oddelení módy – Klára Zacharová (Kristína Svarinská), Eva Dušeková (Petra Dubayová) a Alena Valentová (Lesana Krausková) tu prežívajú prvé lásky, formujú nové priateľstvá a neoblomne hľadajú cestu k svojmu šťastiu. Odvážna Klára sa pokúša začať nový život s falošnou identitou, ale temná minulosť ju neustále dobieha a stojí v ceste jej novej láske. Temperamentná Eva túži po kariére slávnej speváčky, ale cestu k úspechu jej komplikujú city. Plaché dievča z malého mesta Alena dostáva príležitosť predviesť svoj výnimočný cit pre módu, ale zamotáva sa do intríg v obchodnom dome. Ich tri príbehy sa prepletajú naprieč všetkými poschodiami obchodného domu, od brigádnikov, ktorí na skok prejdú bránami Dunaja, až po riaditeľstvo na najvyššom poschodí. Zdanlivo odlišní ľudia tu pod jednou strechou hľadajú cestu k šťastiu v jeho rozmanitých podobách a čelia nástrahám ťažkých čias, ktoré so sebou nesú neľahké rozhodnutia a nečakané životné zmeny. Dunaju vládne rodina Kučerovcov, ktorú tvoria priamočiary a zásadový otec rodu Rudolf (Emil Horváth), jeho manželka a pokojná sila rodiny Edita (Zdena Studenková), dcéra a dvaja synovia. Mužskými pokračovateľmi rodu sú Leopold (Tomáš Maštalír), pripútaný po páde z koňa na invalidný vozík, a najmladší Peter (Marek Rozkoš), charizmatický cestovateľ a magnet na ženy. Do čela riadenia rodinného klanu sa však derie predovšetkým ich sestra Irena (Barbora Andrešičová), bystrá, ostrovtipná a ambiciózna žena, ktorá žije v ochladnutom vzťahu so svojím manželom Imrichom (Ivan Šándor). (TV Markíza)
(viac)Recenzie (16)
Nepozerám to nejako aktívne, pozerá to však manželka, takže som tým často neplánovane "obohatený". Vyzdvihnúť na tom môžem zaujímavé historické zasadenie, aj keď sem tam s nepresnými faktami a herecké výkony Koleníka a Tůmu. Trocha sa mi nepozdáva ten nablýskaný vizuál, kde zo všetkého je cítiť čistota, novota a bezchybnosť ako keby gardisti nepochopili význam slova čistka a nabehli do úlíc s mopom. Najviac mňa na tom ale vytáčajú tie vzťahy medzi postavami, kde vznikne viacero hádok a konfliktov, len kvôli tomu, že osoba 2 z nejakého idiotského dôvodu nemôže dvomi vetami vysvetliť osobe 1 svoje konanie, ktoré by všetko vyriešilo, ale namiesto toho 2 série drží hubu, aby osoba 1 mala čas spraviť dačo, čo vyriešenie konfliktu ešte viac oddiali. Predbežne dávam 2 hviezdy, uvidím popri ďalšom obohacovaní, či si to u mňa zaslúži viac, menej alebo rovnako... ()
Oblečená, neoblečená, udělaná, neudělaná, přijela, nepřijela,... Tato recenze bude taková vychytralá horákyně. Seriál jsem totiž viděl, neviděl. Ordinace v růžové zahradě, odehrávající se v kulisách slovenského štátu na přelomu 30. a 40. let, samozřejmě nepatří mezi mé oblíbené žánry, bohužel místnost s mým P&C sdílím s paní se kterou sdílím i byt a lože. Tedy ze seriálu jsem neviděl nic, ale slyšel jsem všechno. V takových počinech z historie se tvůrci většinou snaží, aby to i vypadalo, že se to v té době odehrává. Tady se všichni chovají a mluví jak Slováci v létě 2024, a jen se divím, že tam ještě nikdo nevytáhnul mobil nebo nezapnul počítač. Jo, a víceméně submisivní německý důstojník, tak takových tam muselo být neuriekom ()
Když vidím tyhle slovenské seriály, vybaví se mi vzpomínky na "federál" s ono "nerozborné bratrstvo" našich národu, diktované komunisty na čele s Husákem. A ono někdy ukňourané a jindy zase výhružné: "Je treba, aby sme aj my Slováci mali.." a v rámci oné slovakizace ČSSR po roce 1968 následovaly požadavky na všechno možné, investicemi počínaje a přesuny průmyslových odvětví z českých zemí a požadavky na "kultúru" konče. Tady (a není to zdaleka poprvé) máme jakýsi slovenský remake Zlaté labutě. Tu jsem občas shlédl, ocenil jsem kvalitní retro, ale v záplavě osob jsme se moc neorientoval a tak jsem občas sledoval některé oblíbené herečky a zajímavé herce. Navíc Bílá Labuť byla skutečně otevřena v roce 1939, pár dní po okupaci a její vizuál, kopírovaný v slovenské mutaci seriálu byl individuální a v městě jako Bratislava něco takového za války ani před ní nebylo ani náhodou. Takže typická slovenská trapárna, která té novácké nesahá ani po paty, i když ji dějově (byť postavami ano) nekopíruje. Zatímco Zlatá Labuť má svoji atmosféru, slovenská napodobenina je prostě jenom klasická šmíra. Markíza International udělal dobře, že nás "obohatila" tímto dílem. Aspoň si budeme víc vážit domácí tvorby, na kterou dost často mávneme rukou. Ale je otázka, jetsli to, že sousedovi chcípla koza někoho uspokojí. Mně tedy rozhodně ne. ()
Slovenská verze Zlaté Labutě (2023) o zlodějce, která se vydává za prodavačku v prvorepublikovém obchodním domě má naštěstí upravený scénář, takže to není jen hloupou kopií všeho, každý kdo čeká něco víc než klasickou nenáročnou tv vztahovku bude zklamán a ten kdo čeká nějakou výraznou dobovost tak taky, protože ta doba krom oblečení a účesů není moc znát - respektive (výborný ) Koleník v nacistické uniformě v obýváku pod obrazem Hitlera plus pár gardistů je maximum. I tak v rámci telenovelového žánru to působí osvěžujícím produktem a oproti české verzi je to přímočařejší a svižnější a na nic víc si to nehraje. Regulerním plusem je výborný záporák Tůma a objev Lesana Krausková ( taky by ji tady mohl někdo dospat na CSFD ). PS: taky jsem si všiml, že když tam někoho znásilňujou, tak je rating 15+ a když ne tak 12+. ()
Konečne je tu seriál o najfašistickejšom štáte na svete, lebo na svete si nikto nesype toľko popola na hlavu ako Slovensko. Ani Nemci, Španieli, Taliani, Maďari, rôzne juhoamerické diktatúry, či seppukári z krajiny vychádzajúceho Slnka nemali na ten slovenský fašizmus. Iné dejiny sme ani nemali. Aspoň teda podľa libtardov. Ale inak výborne zahrané Koleníkom, ten esesácky ksicht som mu aj uveril. Svarinská zas len neusporiadane hýbe perami, herecká poloha je na úrovni omietaní ksichtu trojcentrimetrovým gitom, no zaujať vie len ohnutým obočím buď v strachu, alebo z neželaného úniku moču. Studenková je zase presne tam, kde má byť. Nóbl matróna, čo neznáša chudobu, taká je vlastne aj naživo a vlastne ona tú druhú svetovú aj zažila. Len kameru by mali na ňu dávať len z diaľky. Samozrejmosťou sú historické chyby takého rangu, že sa proste len človek môže scenáristke typu Evita a nejakému 24-ročnému holobriadkovi Hofericovi len vysmiať, pretože majú vedomosti na úrovni leporela. Slovenský štát bol vyhlásený dopoludnia a nie večer, ako tu Filip Tůma vykríkne, pár dní predtým bol Homolov puč a situácia v Bratislave bola neistá, určite sa tam nerobili také večierky. V seriáli sa bežne rozpráva o Košiciach či Lučenci ako o slovenských mestách, pritom už patrili od roku 1938 Maďarsku. Skôr by som sa dopočítal na koniec čísla pí, než by som spočítal historické chyby tu do očí tak bijúce. Woke scenáristi ostali neprebudení a dejepisnú knihu videli maximálne tak vo výklade, ale nakoniec si aj tak radšej kúpili SMEtiarov alebo Denník Nenávisti. No a vďaka Polnišovej vieme, prečo humoristická relácia Kredenc skončila. Ona ho totiž zožrala. ()
Galéria (387)
Zaujímavosti (16)
- Natáčania sa zúčastnili aj členovia Klubu vojenskej histórie Carpathia. (Johnny.ARN)
- V scéne, keď sa snaží Julo pozvať Alenku do kina, si môžete všimnúť, že má rukávovú pásku nasadenú na zlej ruke. (Johnny.ARN)
- Část děje se odehrává v zařízení Lebensborn, kde se vyskytne i postava Vilmy hraná Monikou Hilmerovou. Ta si již dříve zahrála hlavní roli ve filmu z obdobného zařízení Der Lebensborn - Pramen života (2000). (Teres)
Reklama