Stíhači, na start!

Tak tohle je klasika. Starší brácha Modrého Maxe. Rok 1916, Francie. Royal Air Force teprve začínají růst pořádná křídla. Stateční muži se každý den vydávají v letounech Soptwich Pub, Avrech, DH5 přes krátery zbrázděnou frontu aby se tam vysoko nad bahnem zákopů se smrtícím zápachem yperitu utkali s Fokkery a Albatrosy rodící se Luftwaffe.... I v nebeské modři je válka krutá. Plameny šlehající ze zasaženého motoru vás za živa upečou ještě před dopadem na zem, případně kulky z nepřátelské stíhačky se vám zavrtají do kukly a pod letecké brýle... Přesto, pokud se Vám zaseknou kulomety, či se vám podaří nouzově přistát nepřítel vás ušetří...V této fázi letectví bez ohledu na válku si sebe letci navzájem vážili, byli elita. V této fázi války se ještě hrálo na galatnost a rytířství. To až v té druhé se střílelo na letce na padácích, či osádky v záchranných člunech.... Ač je film staršího data a některé efekty jsou poplatné době, letecké souboje jsou zde zpracovány na vynikající úrovni. Pro každého milovníka letectví povinnost shlédnout !!! (08.07.2011)

Vzdor tomu, že herectví Malcolma McDowella mi není ani trochu blízké, a jeho postava tak všechny scény, a vlastně i celý příběh, vychyluje do psychologicky mnohem problematičtější roviny, než jakou pravděpodobně zamýšlel režisér, musím ocenit zdařilou sugesci (nikoliv bezešvé) kamarádské pospolitosti na základně. Toto zákulisí – doteky zdánlivého pokoje propojené s hlubokými psychologickými vhledy – mě zajímaly i oslovily podstatně více než válečné akce. Ostatně podobně jako v Nebeských jezdcích, v nichž jsou ovšem všechny události a scény mnohem celistvěji spjaty a přátelství se připomíná soustavně právě tak jako rizika a vratkost míru. Jako v starším českém filmu jsem si i zde snadno našel své „hrdiny“: dojala mě lidskost „strýčka“ Sinclaira i nesmělost nováčka, který se důvěřivě zabydluje v jámě lvové. Intermezzo s lehkými dívkami nebylo dostatečně sentimentální, aby se s celkem organicky spojilo. Spíše se otevírala příležitost uvést některé z hrdinů do kostela, protože tíha, kterou nesli, nebyla pro ně samotné k unesení… Žel tento podnět režisérovi unikl. Jak mohla taková neděle nebeského jezdce vy-znít, jsem se pokusil vyjádřit tady: https://recordingsontheroad.bandcamp.com/album/the-sundays-of-sky-rider (22.03.2024)

Tak tohle je opravdu nářez..Asi můj nejmilejší válečný film vůbec. Krásně to popisuje zoufalost zákopové války, kde umírají tisíce lidí, aby se fronta posunula o jeden metr. Je to opravdu velmi dojemné, zároveň se tvůrcům podařilo vyhnout se zbytečnému sentimentu. Herecké obsazení je kapitola sama pro sebe. Ač herci v hlavních rolích zdaleka všichni nepatří do "první ligy" (to nemyslím jejich kvalitu, ale spíš proslavenost), podavájí do jednoho velmi přesvědčivé výkony, které diváka pomohou vtáhnout ještě hloub do děje.. Prostě nádhera (15.01.2007)

Prakticky skvelé drama s krásnymi leteckými súbojmi, ktorých však mohlo byť viac. Postavy su rôznorodé a ich správanie je pravdepodobne veľmi blízko skutočnosti, o ktorú by asi nikto nestál. Niekto to robiť musel. Príbeh je rozpísaný pekne len je škoda, že epizóda nováčika a slečny nebola dotiahnutá dokonca. A na záver film, ktorý nesie názov pesničky mojej od najobľúbenejšiej kapely predsa nemôže byť zlý. 80% (29.08.2009)

Byla tu úžasná doba, kdy filmaři neměli možnost používat digitální triky a museli tak všechny ty veterány poshánět a poslat do vzduchu. V tom je tenhle film unikátní. Příběh sám už mi zase tolik poutavý nepřišel. Že bylo anglické velení často zkostnatělé je známá věc a tady byli tvůrci z mého pohledu ještě shovívaví. A nic nového nebyl ani fakt, že se spousta mladíků hlásila nadšeně do armády, kde přišli nejen o iluze, ale často i o život. Tahle válečná klišé tu nijak neotřele nepůsobí. Nicméně vedle hodně povedených leteckých střetů se povedl i casting na čele s typicky britsky chladným McDowellem, takže i přes občasné dlouhé chvíle hodnotím jako lepší nadprůměr. 70% (08.09.2015)