Réžia:
Vlasta JanečkováScenár:
Jiří ProcházkaHudba:
Jaromír VomáčkaHrajú:
Jan Tříska, Jaroslava Pokorná, Jana Břežková, Ludmila Píchová, Vladimír Menšík, Eduard Dubský, Svatopluk Beneš, Josef Bláha, Jaroslav SatoranskýObsahy(1)
Kdo má patent na hádanky? Princezna, která si myslí, že je nejkrásnější a nejchytřejší, nebo pasáček Ondra? Princezna Rozmarýnka si vybírá ženichy podle toho, zda uhodnou její hádanky. Po tři dny dostávají uchazeči o její ruku tři hádanky, nikdo z nich v té soutěži ale neobstojí a princezna svých výher nemá stále dost. Až přijde na zámek pasáček vepřů Ondra a princezniny hádanky uhádne jako nic. A teď hádejte, co se stane… Veselou hříčku o princezně Rozmarýnce, která dávala hádanky svým nápadníkům, podle pohádky J. Drdy napsal v roce 1969 J. Procházka. Režie se ujala V. Janečková, která do hlavních rolí obsadila Janu Břežkovou (princezna Rozmarýnka) a Jana Třísku (pasáček Ondra). (Česká televize)
(viac)Recenzie (20)
Už jsem to psala někde a nejspíš to ještě někde psát budu. Výtisk Drdových pohádek z naší dětské kníhovničky je po těch letech a po opakovaném čtení notně opotřebovaný, ohmataný a ošoupaný. Stařičké kulisové zpracování, v tomto případě s opravdu krásným pasáčkem, roztomilou Dorotkou, důstojným moudrým spravedlivým králem a půvabnou (ač trochu přišišlávající, což mě iritovalo) princeznou, si moje oblíbené pohádky zaslouží. Velkolepá výprava jednoduchému příběhu nesvědčí, dodávání zápletek a akce z milého příběhu pro pohádkychtivého diváka dělá nepříjemný zážitek. Kde jen, kde dnes prasata pasou moudří pasáčci vepřů? Kam se poděli ti moudří králové? Ještě že ty velkorysé milující Dorotky nám zůstaly, když už s dětskou nostalgií nevyhynuly i zhýčkané princezny. ()
"Princeznu Rozmarýnku raní mrtvice, až jí tam zacvrnkáš těmi svými dlabanci !! A pak ti uříznou obě uši i nos !! Najednou !!" ;) Vlasta Janečková ve formě uhnětla Drdu jako kubánská děva doutník stehny.. Navíc veskrze, snad krom princezny Jany Břežkové, skvostně odehrané pány herci.. Velká pamětnická paráda.. ()
Jan Tříska a Vladimír Menšík pohádku docela zachránily. A pak hlavně hádanky, které ocení především jejich milovníci. Jinak ale studiová pohádka upřímně řečeno za moc nestála, neměla pořádný děj a nebyla ani příliš vtipná. Tohle je ten případ, kdy by se hodily půl hvězdy. Zde bych rovnou hodil dvě a půl hvězdy, což by bylo asi nejspravedlivější. ()
Pohádku celou zachránil Jan Tříska, Jana Břežková se na roli domýšlivé princezny vůbec nehodila působila jak holka do větru nebo kurtizána z šantánu než princezna. Jaroslava Pokorná je zas vyloženě protivná, zbytek ansámblu ušel Jan Bláha a Vladimír Menšík jako vždy skvělí. Drda jako autor pohádek mi vždy připadal jako sociální pohádkář než pro děti ale budiž, chybí mi vtip a poetika, když ji porovnám s Královskou ozvěnou která je také čb tak tahle je vyloženě umořující. ()
Jednoduchá studiová pohádka. Pasáček Ondra si chodí k princezně pro pusinky, ale přitom si myslí na Dorotku. Princezna byla tedy velice nesympatická, snad svým hlasem mi připomínala spíše lehkou dívku. Na druhou stranu Menšíkův král potěšil jak energií, tak rozumným chováním, byť jeho role byla menší. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (1)
- Již v roce 1962 vznikla gramofonová nahrávka téže pohádky pod názvem "Jak princezna hádala, až prohádala". Režie se tehdy ujal Antonín Jedlička. (Přemek)
Reklama