Million Dollar Hotel

Million Dollar Hotel mě natolik nadchnul, že jsem si jej na druhý den musel pustit ještě jednou. Hotel, ve kterém se vyšetřuje vražda, plný zvláštních figurek a postaviček, je místem, kde se může zrodit zvláštní cit. Hlášku Milly Jovovich: "Já neexistuji, jsem fiktivní", nikdy nezapomenu :-) A vedle reklamy na parfém Escape od Calvina Kleina zde podává svůj nejlepší herecký výkon :-) A můj oblíbenec Tim Roth to na závěr svojí minutovou přítomností vše korunuje. (07.07.2007)

Hodně zvláštní film. Na jedné straně se mu daří tvořit depresivně sebevražednou atmosféru (ale rozhodně ne díky U2, jejichž hudba je tady až nezvykle nenápadná a nevýrazná), nabízí naprosto jedinečný a zvláštní vztah mezi napůl zmateně, napůl sebejistě působící šlapkou a retardem, a představuje nám ne zrovna sympatickou sebranku exotů, kteří nechutně využívají každé situace, která by zlepšila jejich katastrofální život (který jim ale pravděpodobně naprosto vyhovuje). O tom, jestli je hlavní hrdina Tom Tom fakt úplně blbý nebo to jen hraje, jsem celý film uvažovala, abych nakonec došla k závěru, že není, o čemž svědčí nejen jeho voiceover, procházející celý dějem, ale i samotné finále filmu. To mimochodem skvěle zakončuje celkem rozporuplný film, aby ve vás po titulcím zbyl falešný pocit, že to byl vlastně výborný film. Problémem tohoto je, že se snímek honí za spoustou témat a myšlenek, aby nic nedokončil do konce - na začátku to vypadalo, že se bude pomalu odkrývat povaha mrtvého Izzyho, abychom se o něm nakonec vlastně nic smysluplného nedozvěděli. Postava Mela Gibsona se sice mezi místní podivné existence docela hodí, ale zároveň je tam tak nějak navíc - jeho úkolem je jen rozehrávat situace. Místní podivíni mají podobnou roli, navíc tvoří kolorit celého hotelu. Ve výsledku se ve filmu ale nic neděje, úvod do světa Milion Dollar Hotelu je až moc roztahaný, a to nejpodstatnější se začne odkrývat až na konci. Dvě hodiny byla až moc dlouhá stopáž. (04.05.2007)

Jedna postava ve filmu prohlásí, že hranice mezi brakem a uměním je velice tenká a to skvěle pasuje k tomuto snímku. Wim Wenders je jako malý nezbedník, který tuto pomyslnou čáru přeskakuje sem a tam a nedokáže se rozhodnout, co vlastně točí. Artový brak, nebo brakový art?:) Jasné je jen to, že na oné hranici se nedokáže udržet ani pár vteřin. Nejlepší scéna filmu je odbyta hned na začátku a pak už je to jen předlouhá nuda. Zvláštní agent Skinner přijíždí do hotelu plného bláznů vyšetřovat smrt zámožného mladíka. V tuto dobu konečně hlavní hrdina Tom Tom osloví dívku svých snů. Scénář skutečně nepřináší nic převratného kromě bizardních postaviček, které jsou až moc černobílé. Detektivní dějová linka se s tou milostnou spíše vyrušuje než ,aby se doplňovaly. Jedním z mála kladů je skvělá hudba U2 a také potěší herecké výkony Mel Gibsona a Milly Jovovich, kterým těžce přehrávající Jeremy Davies nedokáže stačit. Určitě by se ve filmu dala hledat alegorie na dnešní společnost, ale popravdě já ji hledat nechci. (05.05.2007)

Dal bych odpad! Ale Peter Stormare,takze jedna hvezdicka,ne protoze tam jenom je,ale taky zaujme. Tak tenhle film me fakt rozcilil.Nevadi mi Bono,U2,Mel,Milla(jo,Jeremy Davies, ten je hroznej,ale v jinech filmech ho mam rad).Proc vsak musi byt nektery experimenty tak nudny,trapny... .Vsem, kterym se to libilo, se omlouvam. (22.02.2007)

Výborný souzvuk ponurého prostředí starého hotelu a jeho depresivních obyvatel se skvělými hereckými výkony a příjemnou hudební stránkou. Celé to zní velmi pěkně, ale celkově mě prostě samotný děj filmu nedokázal vtáhnout natolik, abych zíral na obrazovku s otevřenými ústy. Potenciál zde byl určitě veliký, ale nebyl zcela využitý. Další výtkou by byla delší stopáž. Zkrátka snímek, který se drží lehce nad průměrem - a to hlavně díky Jeremymu Daviesovi, Mille Jovovich a Glorii Stuart - ale existuje spousta mnohem hlubších drama-thrillerů, které si oproti MDH vyšší hodnocení zaslouží. (07.10.2010)