Hamlet

Mnohá současná televizní inscenace má nepopsatelně lepší výpravu. Až jsem se divila, že kůň, na němž dánský kralevic přicválal, není houpací. Mistr parukář se pomstil Gibsonovi za jeho budoucí naudužívání brutality v jeho filmech tím, že veškerý svůj um nasměroval k tomu, aby Gibson vypadal jako olysalý debil. Záměr mistra parukáře se zdařil. A tak mezi papundeklovými kulisami pobíhá komicky vypající Gibson a společně se zbytkem osazenstva toporně deklamuje zcela nefilmové dialogy. Tvůrci nepostřehli, že od dob Shakespearových se jazyk vyvíjel, a tak použití něčeho, co má zřejmě připomínat shakespearovu dobu, působí jako hatmatilka. Gibsonovi jsem ani na zlomek vteřiny nevěřila, že by mohl být Hamlet, jeho čistě ochotnické pojetí nasadilo celému tomuto hanebnému pokusu o zfilmování klasického dramatu korunu. (10.01.2020)

Zdařilá adaptace mého oblíbeného Shakespearova dramatu. Zvláště šťastné bylo zasazení děje do prostředí vrcholného středověku a následování originálu v užití archaické angličtiny. To druhé sice film učilo téměř nepřístupný masám, ale dobře tak, ty mají své filmy. Mel Gibson v roli Hamleta hraje skvěle a Helena Bonham Carter coby Ofelie nezůstává pozadu. Středověkou atmosféru dokresluje vzletná hudba Ennia Morriconeho. (11.10.2013)

Maturitní četba. Film o Hamletovi jsem si chtěl pustit první ten z roku 1948. Nastal zádrhl, tak jsem první pustil tohle. Vlastně nemohu moc srovnávat, protože tohle je můj první Hamlet. Rozhodně jako film je skvělý a Mel Gibson je se svými velkými kulatými očima i bláznivými grimasi dokonalý. Pomalu by mohl vzít job Jimu Carrymu. Bláznovství Hamleta zahrál podle mě elegantně. Zbytek herců jak kdyby do počtu byl. (10.01.2012)

Kočkopes, který neví, zda být filmem nebo divadlem. Je sympatické, jak Zefirelli hledá novou interpretaci.Jeho Hamlet je student žijící v relativním klidu trénovaný na vládce, který v sobě musí co nejrychleji najít rozhodnost a opustit teplo smyslné matky (což Olivierův Hamlet nedokázal). A v tomto případě je Gibson výbornou volbou, protože jako filmový herec ví, jak před kamerou vypadat přirozeně a spoléhá se na akci nikoliv na slova. Jenže Shakespeare patří na divadlo, jeho zbraní jsou slova, slova, slova, a tím, že Zeffirelli brutálně seškrtal text a občas nějakou scénu natočil v exteriérech, nevytvořil nic víc, než takový digest, který se díky distribuci na DVD stal oblíbeným nástrojem učitelek českého jazyka a literatury (společně s Pacinovým Shylockem) - "teď si žáci pustíme nejslavnější Shakespearovu tragédii, hraje v tom Gibson, a přece to je umění, tak buďte zticha, ať opravím ty písemky". Pro film by se měl Shakespeare pořádně odshakespearovat, ale to za zatím bohužel nedaří. (26.07.2016)

Ten úvod je hodně pomalý a nepomáhá vtažení do děje, ale s příchodem ducha krále na scénu se to konečně rozjede (i když Gibson občas oči poulí až zbytečně moc) a nakonec se mi to civilní herectví a jistá umírněnost výpravy líbily. Lépe to podtrhuje ducha řekněme té doby, tehdejších mravů a vypichuje všechny ty bolestivé myšlenky o vině a trestu, o tom, že jeden hřích plodí další zlo i u nevinných (třeba bych chtěl vidět film z pohledu Ofélie, která do toho celého byla vtažena naprosto nevinně, aniž by nekomu něco udělala, stala se obětí „vyšší politiky“.). Zazní zde řada myšlenek pro další zamyšlení o životě obecně, o nutnosti poznání sebe sama, o vlastních slabostech, a taky o vztazích mužů a žen... Konečný souboj je natočen hodně napínavě a uvěřitelně. (04.04.2020)