Hranica

Tvrdiť, že tento film je nestranný, je rovnako zavádzajúce, ako vyhlasovať, že je nepravdivý. ___ Že Hollandová umí, sme vedeli... ale ani mi nenapadlo, že prinesie tak sviežo a neprikrášlene vyjadrený osobný postoj v jednej konkrétnej otázke. Pretože nejde ani tak o to, čo si kto myslí a či s jej pohľadom súhlasí, ako o to, či zdieľa povedomie o nejakom spoločnom, súčasne civilizačnom, vnímaní ľudskosti. Pre mňa osobne to bola neuveriteľne presvedčivá ukážka každodenného, skutočného pekla, do ktorého sa môže až prekvapivo ľahko dostať hocijaký človek, zdrvujúce zobrazenie toho, čo sa možno nie úplne takto, ale určite v nejakej podobe a forme deje - a práve tu, v našej blízkosti - a čoho obsahom sú opäť konkrétne ľudské životy, skutočnosť, na ktorú my, nepostihnutí, ochotne zabúdame. Tvorcovia ich tu zopár ukázali, dali anonymným číslam tvár, strhli z utečencov závoj ignorantstva, ľahostajnosti a dehumanizácie. Je to postoj angažovaný - inak by tej téme nevenovali pozornosť - a je navýsosť aktuálny. Či - a do akej miery - je pravdivý, stojí za zistenie. Ale hoci sa vo filme nájde množstvo diskutabilných momentov, trochu prepálených alebo nedávajúcich dostatočne priestor iným stranám, jasne a efektne vyjadrený postoj a majstrovská umelecká úroveň sú tu neoddiskutovateľné. Mňa HRANICA rozbila na kúsočky ako už dávno žiadny film, a to aj - alebo hlavne preto - že pôsobivo stavia zrkadlo vlastnému svedomiu každého jedného diváka. A už dávno som nevidel nápaditú formu tak výborne pracovať v službe príbehu, ktorý má širokú, ak nie všeobecnú platnosť v prípade tak veľmi aktuálnej témy. Aj vďaka svojej kontroverznosti v zmysle jasne a odvážne vyjadreného postoja je toto v pravom slova zmysle veľký film a nesmierne dôležitý v našom dnešnom, morálne sa rozpadajúcom svete, pomaly neschopnom sa zjednotiť aj na základných princípoch. A môžeme diskutovať o všetkých argumentoch, ktoré aj tu padajú v komentároch uživateľov, čo dávajú "odpad". Ale nemali by sme pochybovať o hodnote alebo definícií ľudskosti, ktorý HRANICA tematizuje, ak nechceme rovno priznať, že ju nerešpektujeme a že / pretože sa nás nedotýka....  P.S. Okrem iného tu Poliaci opäť dokázali, aké obmedzené, provinčné a bezvýznamné sú tie naše slovenské a (väčšinou) české filmy. Podľa mňa to je jasný kandidát na veľa festivalových víťazstiev, pretože aj v dnešnej filmovej záplave je ich málo takto aktivistických, kombinujúcich pritom silnú aktuálnu tému a výsostne umelecké spracovanie. (30.10.2023)

Agnieszka přináší až nepříjemně autentické svědectví z polsko-běloruského pohraničí a rozhodně se přitom nebojí rýpat do místních režimů. Běloruská i již dnes bývalá polská garnitura tuhle imigrantskou noční můru napsaly de facto samy, tak proč také zbytečně chodit kolem horké kaše, že. "Nechtění" si v příhraničních lesech plných zákeřných močálů prochází peklem, kde logika i lidská práva berou za své, a nezbývá proto, než se ve výsledku spoléhat pouze na charaktery jednotlivců. Snad jen vyprávěných linek bych trochu ubral, ale chápu. Cílem bylo zachytit situaci komplexně, nikoli jedním velkým dramatickým příběhem. A to se v rukách zkušené režisérky podařilo. [Viennale 2023] (10.11.2023)

Takřka to nejhorší, co se tomuto tématu mohlo stát. Příšerně napsaný pamflet, který působí jako odškrávací seznam těžkostí jeho aktérů, kde nejdůležitější bylo ani jednu z nich neopomenout. V poslední fázi se pak film překlene do odbojářského žánru, kde postavy najednou působí jak archetypy z young-adults filmů, přičemž tato část je vlastně opsaná synopse fiktivní budovatelské hry Havíř a Markéta: vyhořelá psychiatrička starající se o zpovykané hysterické měšťáky je svědkem příkoří na nevinných utečencích. Uvědomí si tak, že svět potřebuje méně psychologů, zato více přiložit ruku k dílu na poli guerillové solidarity. Stupidní jazyk tohoto filmu poslouží jen jako další kámen v kulturních válkách, protože jeho obliba či neobliba bude vycházet čistě z vaší pozice vůči tématu. Film jinak totiž nemá sám žádnou uměleckou hodnotu. Chcete-li vědět, jak se má pracovat s nějakou historickou či společenskou katastrofou, tedy jako brutální a chaotickou eskalací hlouposti a vnitřní prázdnouty, podívejte se na Saul Fia nebo Jupiter Holdja (16.01.2024)

Po takovém filmu se musí každý vlastenec ať žijící nebo nežijící zvedat ze židle nebo obracet v hrobě.Proboha,proč natáčet takové filmy ve kterých se uprchlíci s dolarama v kapse,v drahém oblečení a s mobilama v ruce prohánějí po lese a za pomoci aktivistů a převaděčů nabourávají suverenitu moderních států?Proč stále hrát na city a snažit se filmově obhájit tuto nelegální invazi?Ne,prostě ne,ideologie se nedá obelhávat,nelze jí vyměnit za peníze a pouze zrádci a zbabělci dokážou zradit po staletí budované evropské hodnoty a ve jménu zpátečnictví obrátit novou,pro Evropana nepřijatelnou kulturu nejenom proti sobě,ale i proti všem s reálnějším pohledem na celý svět.O čem film Hranice vlastně je a co nám svým "majstrštykem" chtěla polská režisérka vlastně říct?Především chtěla hodit špínu na pohraniční stráž která dělala jen svou práci.A to jak se pohraniční stráž chovala na území Polska a Běloruska k uprchlíkům,že si je přehazovala přes hranice jako horký brambor bylo pouze důsledkem vyhrocené situace a ani se nedivím,že je nikdo na svém území nechtěl.Nejvíc mi ve filmu vadili ti aktivisté a převaděči co tak horlivě pomáhali v lesích uprchlíkům a jsem velmi rád,že takové podobné solidární šmejdy neznám osobně.Kdyby v tomto braku nehrálo tolik skvělých polských herců tak bych tomu bez milosti nakouřil odpad jak mě ten film svým obsahem vytočil. (23.03.2024)