Réžia:
Kendži MizogučiScenár:
Masašige NarusawaKamera:
Kazuo MijagawaHudba:
Toširó MajuzumiHrajú:
Mačiko Kjó, Ajako Wakao, Daisuke Kató, Eitaró Šindó, Eiko Mijoši, Kumeko Urabe, Mičijo Kogure, Sadako Sawamura, Hiroko Mačida, Ken'iči Mijadžima (viac)Obsahy(1)
Posledný Mizogučiho film sa zaoberá témou prostitúcie a životom žien, ktoré sa týmto druhom povolania živia. Každá z nich má svoje sny a ideály. Niektoré sú vydaté, majú deti či povinnosti a ich zamestnanie má výlučne pejoratívny charakter s cieľom uživiť seba a svoju rodinu.
Zaujímavosťou je, že v Japonsku sa v čase nakrúcania diskutovalo o návrhoch zákona o existencii prostitútok a nevestincov.
(MikO_NR_1909)
Recenzie (11)
Možná, že to neni taková síla jako Ugetsu nebo Sanšo, ale empatie a pohled na prostituky jako běžný až něžný lidský bytosti s jejich starostma a radostma opět činí z filmu perlu. Všechny herečky podávaj skvělý výkony. Mizoguči natočil o prostituci více filmů, tenhle byl poslední a v něčem trochu odlišnej i díky výměně scénáristy. Několik měsíců po premiéře byl v Japonsku schválen Antiprostituční zákon. ()
Hodně zajímavý film, takový nejaponský, ale přitom mě připadal svým realismem asi nejvíc o Japonsku té doby vypovídající a to velmi nenuceně. Výborna skladba charakterů a osudů. Jako by jsem jen nakukoval na okolo probíhající život. Zvláštní, že mě film nijak emočně nevysával ani neznervóžnoval. Asi to bylo tím, že kamera měla větší odstup a nešla tolik do detailů ano do exploatace situací. Taky bylo zajímavé, že vlastně ta jakoby necyničtejší holka to měla nejlíp srovnaný a byla vlastně asi nejvíc racionální a taky že jí nikdo nijak extra nepeskoval a brali ji jako součást party. Asi jsem objevil zajímavýho režiséra a obávam se, že budu chtít od něj vidět všechno. ()
Žádné melodrama, žádný sentiment, výhradně holý pesimismus. Mistr Mizoguchi při pohledu na budoucnost poválečného Japonska zakopal růžové brýle hodně hluboko. Viděl společnost, ve které platí zákony džungle, kde přežijí jen dravci. Kdo nesežere dřív, bude sežrán. Poslední scéna krutě zamrazí a doznívá v paměti ještě dlouho. Sice pochmurné a bez iluzí, ale vynikající završení jedné mimořádné režisérské kariéry. ()
Poslední rozloučení se legendy japonského filmu. Klasikovo nejtypičtější téma je zde servírováno trochu odlišně, moderněji (zlehka až jakoby předznamenává novou vlnu), avšak s nemenší silou. Také hudba je poněkud odlišná od předchozí tvorby. Naprosto odzbrojující je Machiko Kyo, jak hereckým výkonem, tak vizáží jako takovou - ve více než 30-ti letech...opravdu klobouk dolů. Zvažoval jsem "pouze" ****, ale z úcty k panu Mizoguchimu... ()
Ano, je to stále Mizoguči, i když trochu zředěnější, vykalkulovanější a možná ani ta inspirace... Spíše než Múzy ho možná více pronásledovaly Erýnie. Jeho příběhy se vždy vyznačovaly silným tahem na branku, zde se spíš jedná o kaleidoskop postav nevěstince "Země snů", od majitele, přes zaměstnankyně, až po novicku. Klam, mam, prachy, násilí - Jošivara nám zde nabízí spíš svoji odulou a odpuzující tvář. ()
Galéria (18)
Fotka © Film Servis Festival Karlovy Vary
Zaujímavosti (2)
- Film bol u japonských divákov pri svojom prvom uvedení taký obľúbený, že keď bol o niekoľko mesiacov neskôr v Japonsku prijatý zákon proti prostitúcii, hovorilo sa, že tomu veľmi pomohol. (Bilkiz)
- Posledný film režiséra Kenjiho Mizoguchiho. Zomrel na leukémiu len päť mesiacov po vydaní vo veku 58 rokov. (Bilkiz)
Reklama