The Sender
Réžia:
Roger ChristianScenár:
Thomas BaumKamera:
Roger PrattHudba:
Trevor JonesHrajú:
Kathryn Harrold, Željko Ivanek, Shirley Knight, Paul Freeman, Sean Hewitt, John Sessions, Deep Roy, Al Matthews, Gary Olsen, Angus MacInnes (viac)Obsahy(1)
Mladý muž je po pokusu o sebevraždu na veřejné pláži přijat do ústavu pro duševně choré. Není schopen si vzpomenout ani na vlastní jméno, personálem je mu přiděleno John Doe 83. Záhy po jeho přijetí začne mít jeho ošetřující lékařka vidiny a slyší věci pro které nemá vysvětlení. Brzy pochopí spojení mezi těmito jevy a jejím novým pacientem ... (DarkDemon)
(viac)Recenzie (10)
Nemám rád filmy, ktoré sa považujú za horor a pritom hororom vôbec nie sú. Presnejšie toto nebol ani len thriller, skôr nudná psychologická dráma bez atmosféry a napätia. Celú dobu som sa nudil a čakal, kedy sa konečne niečo normálne začne diať. Bohužiaľ som sa nedočkal. Jeden horiaci dom s duchom mi proste ku spokojnosti nestačí. Navyše sa to strašne ťahalo. Pre mňa celkovo 90 minút utrpenia... ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,054,328║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Pekne natočené, dobrý castng, bavilo ma to...ale: nepochopil som to. O čom to vlastne bolo? Čo bol sen a čo realita? Kto som? Ďalší John Doe? ()
Horory pojednávajúce o parapsychologických javoch mám veľmi rád, no bohužiaľ ich nie je veľa. Britský The Sender má veľký potenciál, ktorý podľa mňa síce nebol využitý úplne naplno, napriek tomu ma však tento málo známy kúsok potešil. Hlavný hrdina John Doe 83 totiž disponuje širokou škálou psychokinetických schopností, medzi ktorými nechýba telekinéza, pyrokinéza či schopnosť privodiť ľuďom desivé vidiny a keď sa dostane k slovu, tak to sviští jedna radosť. ()
V rokoch 80tych nebol hororový žáner živý iba slashermi. Objavovali sa aj takéto ´´kľudnejšie´´ zárezy, kde hrala prim skôr atmosféra, ako krvavé efekty. Snímok síce nejako excelentne negraduje ( proste sa ku finále dopracuje stále rovnakým tempom ), ale zaslúži si pozornosť za dobre vystavané tajomno okolo situácií a ako zabudnutá žánrovka. ()
Ja si myslím, že to malo naviac. Réžia je OK, nápad je fajn, atmosféra tam je, zaujímavé momenty tam sú.., úvod je výborný, John Doe ma zaujal už hneď. Avšak po prvom stretnutí s nemocničným prostredím sa akosi všetky klady začnú strácať. Reč je samozrejme o scenári, ktorý primitívnejší snáď už ani nemôže byť.. neverím, že v nemocniciach pracujú takíto hlupáci (vsadím sa, že ak áno, určite to sú úradníci), neverím, že zamestnávajú takýchto debilov,.. neverím, že hlavná hrdinka je PSYCHIATRIČKA.. už po polovici som vďaka nej mal nutkanie film vypnúť. Nehovoriac o deprimujúcom hereckom výkone Kathryn Harrold. ()
Neprávem přehlížený paranormální horor, o jehož existenci bych se patrně nedozvěděl, kdyby ho několikrát nevychvaloval sám Tarantino. Je to taková snová variace na Psycho a zároveň nízkorozpočtový předobraz Noční můry z Elm Street. S tím rozdílem, že titulní postava tady nestraší lidi ve snu, ale v bdělém stavu pomocí telepaticky vysílaných halucinací. Navíc nejde vůbec o slasher s vraždícím maniakem, ale spíše o procedurální lékařské drama s nezvladatelným telepatickým pacientem. Inteligentní, ale chvílemi pomalý a matoucí film nechává možná až příliš prostoru pro diváckou fantazii, což může být pro někoho problém. Hororoví fajnšmekři, kteří chtějí vidět něco nevšedního, na druhou stranu ocení zvláštní snovou atmosféru, která nás celou dobu drží v nejistotě, jestli to, co vidíme, je skutečné, nebo ne. Film vyniká i několika nápaditě inscenovanými záběry a pozoruhodně využitými nízkorozpočtovými efekty. Hned v úvodu vás ohromí impozantním záběrem, který začíná na velkém celku zalidněné pláže, snímané z ptačí perspektivy, a končí na velkém detailu tváře titulní postavy pod vodou. Jedním z nejpůsobivějších momentů je pak neviditelná halucinační exploze během elektrošoků v psychiatrické léčebně, která je tak surreálná a dezorientující, že ji z paměti hned tak nevymažete. Docela překvapí, jak mohl The Sender tak zapadnout, a že ho režíroval Roger Christian, tvůrce pozdějšího, nechvalně známého propadáku Battlefield Earth, k jehož režii se prý dostal na doporučení Tarantina (nejspíš díky tomuto filmu). ()
Od podobných mysteriozních filmů většinou nevím co čekat, ale tohle byl překvapivě slušný počin, vememe-li v potaz že ho natočil tvůrce megasračky Bojiště Země. Sender je spíše dramatem o mladíkovi, který se dostává do blázince po pokusu o sebevraždu a jedné psycholožce, která se mu snaží pomoc. Do hororu jej překlápí mladíkova schopnost vytvářet v myslích ostatních brutální vize, které jsou velice povedené (krvácející zrcadla, uražená hlava). Výborný Željko Ivanek v hlavní roli, námět trošku z Psycha a trošku ze Scanners, jen jsem moc nepochopil ten konec kdy se vlastně nic nevyřešilo. ()
The Sender patří do skupiny těch méně známých hororů, což je myslím docela škoda, protože mě osobně velmi příjemě překvapil. Hlavně obrazy telepaticky vyvolaných představ. Ty, skloubeny společně s prostředím nemocnice pro duševně choré, dokázaly vyšvihnout atmosféru do velice slušných výšek. Nemalý podíl na tom jistě měla i postava mladíka v bezprizorní situaci, trpícího amnézií, navíc obdařeného podivnými schopnostmi "scannera", vyvolávající v mysli člověka představy až makabrálních rozměrů, vynikne spolu se svými "přeludy" a nedá tak šanci nabýt divákovi dojmu zvětralosti nebo jakkoliv vyčpělé impresi. Jednoduše řečeno, osmdesátkový horor, velmi dobré kvality. A kdo by po tak příjemné zkušenosti řekl, že Roger Christian měl prsty v takové šlamastice, jakou bezpochyby Bojiště Země: Sága roku 3000 je. ()
Mladý muž dokáže pomocí telepatie přenášet své sny a vize do mysli lidí kolem sebe. Jenomže není schopen tuto schopnost plně ovládat. A tak se mu určitá terapeutka rozhodne pomoci. Jednoduché to však nebude. Motiv telepatie byl v sedmdesátých a osmdesátých let hodně používán a vznikly tak snímky různorodé. Tento není špatný, ale viditelně zestárnul. Scenáristicky se více zajímá o psychologií daného aspektu hlavní postavy a to jak v rámci psychiatrické léčby, tak i v rámci nočních můr a zmíněné telepatie. Vykreslení postavy je chvályhodné, avšak vlivem vizuální prezentace dnes už pro mnohé spíše těžkopádné. Nakonec, kdo pochopí počáteční scénu beze slov, má vyhráno. Byť se jedná o obyčejnou scénu pokusu sebevraždy utonutím, je v tom skryto i něco navíc. ()