Vztek

*NEBEZPEČNÉ ŠVÉDSKO* Najmä vďaka absencii deja pre mňa ťažšie vstrebateľné ako jeho predchodca Smoke, ktorý bol komplexnejší. Nevravím, že filmy musia byť vždy cestou z bodu N do bodu Y, ale tu sa cítim ako stratený bez možnosti aspoň nájsť spomínaný bod N či Y. Mám pocit, ako keby som sledoval nejaké nadbytočné/vystrihnuté scény z iného filmu, ktoré sú neskôr pozliepané dokopy okolo nosnej témy Brooklynu. Herecký "ensemble" je chudobnejší a menej výrazný ako v Smoke; mrzí ma najmä hlúpa a príliš maličká úloha pre M.J. Foxa. Celkový pocit je však dobrý - film je nadupaný pozitívnou energiou a s vašou melancholickou náladou si sadne výborne. Verdikt v 1 vete: Príjemný, konverzačný ale menej výrazný ako jeho predchodca. 03.08.13 (03.08.2013)

Život v jednom brooklinském krámku s tabákem v několika dnech, postavách, setkáních, rozhovorech, posedáváních, popíjeních a pozpíváních. Jim Jarmusch v úvahách nad poslední cigaretou, Madonna jako zpívající telegram, Lou Reed vyprávějící o brýlích, Harvey Keitel ve své neotřesitelné vždy dobře naložené životní filosofii ... Autoři museli moc milovat toto město, aby dokázali natočit o něm tento nicneříkající film o všeříkající každodennosti. ___ Auggie a neškodní škodíci. (19.07.2011)

. . . Protože tahle trafika je jen jedna, tam kousek od parku na rohu třetí a sedmé v Brooklynu... Auggie v ní vede řeči a žije život, ten nenapodobitelný život v kousku země zvané Brooklyn. A snad je i Andělem, poslíčkem božím na téhle rozporuplné zemi, kde o pár bloků dál vás zastřelí kluk kvůli teniskám... Ale Auggie si vede dobře, protože žije ve vší své svobodě dobrý a poctivý život. Bohudíky. "Bůh žehnej Brooklynu"... A když tak si taky klidně v klidu někdy zapalte. A nemusíte přitom ani šlukovat... :-) (25.04.2007)

Pro mě osobně ještě lepší než Smoke, jehož pandánem Blue in the Face je. Geniální Lou Reed představující nám své patentní Lou’s Views, Jim Jarmusch filozofující nad svou poslední cigaretou v životě, rapující podomní obchodník Malik Yoba, zpívající telegram Madonna, Michael J. Fox se svým snad trochu příliš osobním dotazníkem a v neposlední řadě stoický trafikant Harvey Keitel. Já osobně bych do téhle brooklynské trafiky chodil hrozně rád. Oba Wangovy filmy jsou osobitým doplňkem tvorby Jima Jarmusche nebo bratří Kaurismäkiů a je jen škoda, že se Wayne Wang podobné tematiky nedržel i dál, protože alespoň trochu podobné filmy hledám jen docela těžko. (02.12.2011)

Spíš dokumentární portrét města a jeho obyvatel, kteří se setkávají v obchodě s cigaretami, každý má nějakou tu historku. Známý režisér se rozhodl přestat kouřit a tu poslední si vychutnat právě tam, kde je léta kupuje „Cigarety jako by ti připomínaly tvou smrtelnost. Každý šluk je jako pomíjivý moment, pomíjivá myšlenka. Když vydechneš, kouř zmizí. Víš, připomíná ti to, že žít znamená taky zemřít. Nevím, bude mi to chybět.“ Přitom se zamýšlí i nad věcmi, které ho ve filmech udivují „Proč v každém filmu, kde někdo střílí... . když mu dojde munice, odhodí tu zbraň pryč. Jako použitý zapalovač. Proč to dělá? Zbraně stojí spoustu peněz! Neumí si ji znovu nabít? “ Kromě Jarmusche a jeho filozofování a krátkého zpestření v podobě Madonny v roli „Paní, nesu vám psaní“ teda pardon „ mám pro vás telegram“, mě příběhy z Brooklynu vůbec, ale vůbec nebavily. (10.04.2006)