Tina

Neklidne detstvi, osamelost, problemy s manzelem, pokus o sebevrazdu. Tyto dramaticke prvky se tykaji skoro kazde hudebni ikony a zivot Tiny Turner se nevymika standartu. Vse nesnaze ustavaji po vytouzenem rozvodu s Ikem Turnerem, coz teto sympaticke dame dopomuze stat se jeste vice zarici rockovou hvezdou 20.stoleti. Jeji muzika je nenapodobitelna. 60% (21.03.2006)

Papírové ubrousky vždy při ruce, každou chvíli je třeba utírat nějakou tu krev z tváře. Angela Bassett dobrá, písničky taky dobré, hadry pěkné a záviděníhodné, kroucení zadkem jakbysmet, zbytek se mohl klidně vystříhat. Vraťme se ale pět na počátek, k Ikeovu sadismu, který se zdá být nosným tématem filmu. Ostatně profitují z toho oba: Ike bezprostředním činem a Tina následným popisem. Ike to vidí zřejmě takto: "Představa, že mám tělo, jehož statut je jiný než moje tělo, je pro perverzi podle všeho charakteristická, přestože zvrhlík cítí jinakost cizího těla." (Klossowski Pierre: Sade můj bližní). Pro Ikea se Tinino tělo stalo od svého neoddělitelné. - Zapomeňme ale na Ikeův sadismus a zůstaňme u Ikea muzikanta a pusťme si jeho geniální hudbu, třeba z poslední desky ("Rising with the blues") "Goin' Home Tomorrow", tam je to všechno. (01.02.2020)

Musím uznat, že mi Tina přichystala obrovské překvapení..dlouho jsem se na to necítil, ale když jsem to konečně spustil, už to nešlo vypnout..dokonce i hudba, kterou si doma běžně nepouštim, mě tentokrát výjimečně bavila! Angela Basset je v roli Tiny neskutečná, člověk jí věří každý slovo..a pak - celý film jsem si lámal hlavu, odkud je mi povědomej její manžel, a tady se s překvapením dočtu, že je to "Morpheus" :) (29.03.2010)

Životopisný film, který se dvě třetiny svého času utápí v klasických hollywoodských stereotypech. Ike se během jedné scény promění ze šarmantního gentlemana v násilného tyrana. Některé scény byly ovšem skvělé - natáčení s Philem Spectorem nebo hádka a rvačka s dortem. Na IMDB je trochu věrohodnější a ne tak adorační hodnocení. (25.11.2019)

Hodnotit slovy? Kdepak, toto si musí každý filmově prožít sám a udělat vlastní názor. Kdo má rád Tinu, její temperamentní hudbu a obdivuje její obrovskou vnitřní sílu vyhrabat se opakovaně ze dna, jistě nezalituje toho, že strávil s Tinou 118 minut. Ten její temperament a chuť do života bych v těch letech chtěl mít. BRAVO! (29.03.2010)