La tarantola dal ventre nero

Na giallech mě vždycky baví takové ty tajemně honosné názvy a až humorné pointy, respektive důvody, proč se děje to, co se v nich děje. Jakoby v nich nebyl právě ten důvod, ta záminka, až tak důležitá, hlavní je odhalit pachatele (někdy až naprosto bez zjevných stop k němu vedoucích, fakt mi připadá, že tvůrci rozjedou krimi příběh a když už cítí, že by to mohlo skončit, tak si hodí kostkou, kdo by to z těch načrtnutých postav mohl být - podle toho pak vypadají i ty důvody) a to, proč to dělá je až vedlejší a prostě to jen nějak rychle vysvětlíme (pokud možno trošku bizarně, ulítle a humorně). Černé břicho tarantule je dostatečně akční, má zajímavé mordy, hezké ženy (včetně jedné bond girl), spád, syrovost, sedmdesátkovou auru, má prostě všechno. A pak se najednou odhalí vrah, tak nějak se zdůvodní jeho konání a všechno to nadějné a slibné na filmu spadne o kousek níž. Ale jo, už jsem dlouho žádné giallo neviděl a tohle bylo v mnoha směrech velmi slušné. (14.07.2015)

V rámci gialla síce možno priemer, ale tu ide skôr o to, či vám film podobajúci sa atmosférou skôr na klasickú detektívku sadne. A ide aj o to, či máte radi Giancarla Gianniniho. Krásne talianske ženy máme (v tomto žánri) radi všetci, len vás možno z tohto hľadiska v závere na pár minút zamrazí, ale podľa očakávania až zas takú odvahu tvorcovia neprejavili, aby boli k hlavnému vyšetrovateľovi nepatrične krutí. Všetko sa točí okolo pašovania a predaja kokaínu, nakoniec to celé ale vypáli inak a asi to ani nikoho neprekvapí. (07.10.2021)

Celou dobu jsem z vražedných hrátek podezříval Richarda Attenborougha. Inspirace světem zvířat byla od začátku zjevná, jen mi vrtalo hlavou, proč vrah nikdy nedotáhne svou práci k dokonalosti a do rozpáraných břich svých obětí nenaklade vajíčka. No, ale nelpěme na detailech, giallo je to povedené, přímé až strohé a překypující krásnými dlouhonohými divami, snad ani jedna žena se tu nedá označit za nehezkou či odpudivou, a to jsem sexista. Má úcta castingmajstrovi. (08.03.2015)

Jedno tomuto snímku upřít nelze, je to skutečně horor, bohužel pouze umělecký. Nebýt závěrečné komické vložky, kdy musela jedna dobrá duše vysvětlit detektivovi, proč vlastně je vrah vrahem, člověk by se u této slátaniny ani nezasmál. Jestliže je giallo typické explicitním zobrazením násilí, váhám, zda lze tento film považovat za giallo. A docházím k závěru, že ano. Násilí páchané na jeho divácích se přece také počítá. (08.03.2015)

Průměrné giallo s pěknou kamerou, jako vždy kvalitní Morriconeho hudbou, chytlavým úvodním erotickým songem a Barbarou Bach, co se ale snímkem jen míhá. Samotný název mě nalákal na něco hodně temného, což se nakonec nekonalo. Místo černých rukavic gumové, jehla, nůž...červené šaty, červené auto, červená držátka u vozíků, červená poštovní schránka a ....a samozřejmě krev. Vraždy jsou rozkošné, leč napínavé scény příliš krátké. Proč udělali tvůrci z inspektora neschopnýho moulu, těžko říci...ale naběhal se s ostatními, to se musí nechat. Co mi však vadilo nejvíce, byl souboj pavouka s hrabalkou! Hrabalkou, jo? Hm, tak to byla obyčejná včela! Hlavně že měli jako poradce odborníka na hmyz... (11.08.2015)