Saw X

Minulý týden jsem v rámci své teoretické přípravy absolvoval chronologickou projekci celé Saw nonalogie, nyní již dekalogie, v důsledku čehož jsem si mimo jiné povšiml značně kontrastního přístupu jednotlivých tvůrců. Kevin Greutert (na rozdíl od Wana) nevnímá bestiální násilí a jeho explicitní obraznost jako výrazový prostředek, nýbrž jako určující princip filmu Saw X, takže asi ani nepřekvapí, že tato prvoplánová krvavá exhibice postrádá jakýkoliv emoční přesah. Jedná se o snímek plně podřízený zavedeným schématům, přičemž většina posunů v ději je zde zoufale předvídatelná. Místy se dokonce zdá, že ústřední postavy nahlédly do scénáře a mohou tedy s absolutní precizností predikovat všechny budoucí reakce antagonistů, což poškozuje vnitřní logiku příběhu a implikuje nedostatek kreativity autorů. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku Saw X uděluji pouze jednu silnější hvězdu a ruku v ruce s tím věřím, že jde o onen pověstný hřebíček do rakve této vyčpělé franšízy. (30.09.2023)

Za dvojkou až čtyřkou i jakousi snahou o svěží reboot (2021) vyčpělé hororové série stál režisér Darren Lynn Bousman. Společně s uječeným Chrisem Rockem to od kritiků i diváků naposledy solidně schytal. Producenti ale nehodlají o stále potenciálně výdělečnou látku přijít, o „nakopnutí“ se tak pokouší střihač řady dílů (i režisér dvou pokračování) Kevin Greutert. A z velké části se mu to i daří. Franšíza nejprve divákovi nutí jakési tklivé drama o umírání a záblesku naděje v podobě experimentálního lékařského zákroku. Jenže důvěřivého Johna Kramera není radno naštvat, tudíž to bude tým „odborníků“ hodně bolet. Jednička těžila z toho, že divák předem nic neví. Mixovala režijní invenci, nervní atmosféru a násilí. Další díly byly lacinější a lacinější. Bylo vidět, jak moc se na nich spěchalo, jak moc šlo zejména o zlaťáky z pokladen kin. To sice zůstává, nicméně první velké plus: ikonický Tobin Bell, druhé menší plus: snaha dodat mu lidskou stránku, třetí střední plus: gore scény a brutální pasti. To okolo je tradičně prázdné, samotný úvod (Kramer a jeho rakovina) zbytečně dlouhý, samotné mučení hříšníků s postupem času už utahanější. Trikaři a maskéři se znovu výborně vyřádili, finální vysvětlovačku si ale tvůrci mohli odpustit. Jedenáctý díl má nicméně cestu pečlivě umetenou. (25.10.2023)

Ehm, desátý příspěvek a bezradnost jak tuhle cirkulárku zase roztočit evidentně narostla do obludných rozměrů patologické fixace na jednom hororovém motivu, z něhož se sice dá pořád vytřískat nějaká ta korunka, ale už  horko těžko cokoliv jiného.   Jinými  slovy velká škoda, že Saw se ve smrtelné křeči snaží popřít nebo přepsat zákony recyklace a místo furtdokolového smíření, tedy produkce už jen a pouze čvachtavých nic neřešících zábavných vřídků,  teď přichází s "originálním" navrácením, dokonce i živého!, Johna Kramera s číslovkou tedy de facto nikoliv X ale 1 a půl!  A tak už chybí jen prequel a nějaké ty sólovky z bohatého světa Saw... Brr a to mám recykláty fakt rád (Jason Voorhees rulez!).   Očekávaně přihlouplé a překvapivě dosti málo vynalézavé stran pastí páně Jigsawa a závěr, který měl být ozdobou, průserem.  Dvě hvězdy a děsím se zítřků.. (09.11.2023)

Po pravdě řečeno divím se, že to ještě někoho po desáté pořád baví, ale tak proti gustu... Existují samozřejmě i horší díly v rámci této nekonečné série. Tenhle se dokonce ze začátku tvářil i celkem originálně, ale pak to vyčpělo. Divím se tomu pořád relativně vysokýmu hodnocení, ale nikomu názor neberu. Pokud někomu tenhle už několikátý převar nevadí, tak si to užijte.25% (13.01.2024)

Nechápu jak jsme se už mohli dostat k desítce, ale pořád mě to baví! Zabíjení stále ještě na velmi úctyhodnou úrovni, pak taky skvělý, na několika k úrovních vedený příběh je velkou předností skoro každého Saw. Finále pravděpodobně mohlo přinést i uspokojivější vyvrcholení, ale člověk nemůže pokaždé dostat všechno. Slabší čtyři hvězdy 71%PS: Celkem mne překvapily dvě věci - Skládačkovi už je 81 let a Amanda hrála v každém filmu. (30.03.2024)