Oněgin

Příběh mě až tak neoslovil ani nedojal. Možná díky Evženu Oněginovi v podání Ralpha Fiennese, který mně do téhle role prostě absolutně neseděl, možná díky určité plochosti jednotlivých postav a tomu odpovídající částečné povrchnosti příběhu - který byl kromě toho místy přece jen víc "americký" a "britský" než "ruský". Přesto se jedná o příjemné zpracování, postavené na krásných obrazech kamery a pomalejším stylu vyprávění, který úspěšně navozuje atmosféru let dávno minulých - obzvláště když velkoryse přehlédnu, že Taťána psala dopis svému milovanému v angličtině … :-))) (10.07.2009)

Ach ano, tady je to ach…. Liv Taylor coby Tatina je úžasná, Toby Stephens v roli Lenského perfektní a Ralph Fiennes alias samotný Oněgin – no tak k tomu mám lehké výhrady, ale dají se snést v mezích filmu jako celku. A ten je pro mě velmi zdařilý. Je na něm znát ženský rukopis režisérky (alespoň pro mě) a ten se mi líbí. Celé pojetí je srozumitelné, uvěřitelné a hlavně není ploché, což u produkce z Ameriky bývá pravidlem. Myslím, že hloubce a rozsahu Ruské duše se přibližuje (natož dotýká) opravdu obtížně, pro mě je cesta tímto směrem pozitivní. Zkusím zapátrat po nějakém ruském filmovém zpracování Oněgina. (27.04.2011)

Kdyby to jen nebyla taková nuda! Taťána chodí lesem, Taťána bloudí plesem, Taťána jde travinami. Vášně tu nezbylo ani co by se za nehet vešlo. Takhle zfilmovaný Oněgin působí sterilně, bez chuti, bez zápachu. Neopětovaná láska, zakázané vyznání, osudový souboj, léta odloučení, vzplanutí pohaslé jiskry - jakoby vše bylo zobrazeno Oněginovýma věčně znuděnýma očima. ____ Předloha je těžká klasika, výprava je opulentní (se zásadní výhradou, že zrovna nemuseli mít v každé místnosti a v každém domě opadanou omítku - snad si ruská šlechta mohla dovolit občas vymalovat.), kamera snaživě snímá malebné obrázky - a ono nic. Emoční index zůstává na nule. /1. 12. 14./ (01.12.2014)

Americký pokus ztvárnit ruskou klasiku nedopadl vůbec špatně. Knižní předlohu jsem sice nečetla, ale s filmem jsem byla spokojena. Líbily se mi výkony hlavních představitelů Ralfa Fiennese a Liv Tylerové. Je to emotivní příběh lásky lehkomyslného a zhýralého Evžena Oněgina ke krásné a zamilované Taťáně. Ve filmu se navíc podařilo navodit atmosféru daného prostředí. Vytkla bych pouze, že Taťána, ač je Ruska, píše svému Oněginovi dopis anglicky. (02.07.2009)

Niekoľko krásnych celkov a niekoľko záberov obrovských prázdnych interiérov s pár kusami nábytku. Množstvo záberov na utrápené tváre Ralpha Fiennesa a éterickú Liv Tyler, ktorá tu pôsobí dojmom, že keď sa jej dotknete, tak sa rozplynie. Skôr ako film s dejom pôsobí Onegin ako 106 minútová pocitovka, respektíve melancholické režisérske cvičenie. Celkom to funguje. Lenže plytký dej tento prístup ospravedlniť nedokáže. Ale určite množstvo žien bude mať opačný názor. Ale pozor, mužov ako Onegin, ktorí na svoju platonickú lásku ani po rokoch nezabudnú a budú od nej čakať list s odhalenou hruďou na balkóne v Petrohradskom mraze dnes nanájdete. (12.07.2013)