Džuon 2

Především nechápu, proč druhý díl opakuje půl hodiny dílu prvního, z obou dílů mohl být film jeden a nikterak dlouhý. A nepřináší nic nového, ani jeho faktor strachu není vyšší, jen pokračuje v příbězích načatých dílem prvním a občas se uchyluje až ke grotesknosti, což nelibě nesu. Nejzapamatováníhodnějším okamžikem (který je ale trochu mimo mísu) pro mě bude forehandové majznutí pánvičkou do šišky protivného manžela, prudícího svou ženu kvůli volskému voku. (17.06.2020)

Temné, strašidelné, děsivé, atmosférické, napínavé, šokantní a dala by se najít ještě spousta podobných slov na charakterizování druhého Ju-Onu. Krátká stopáž filmu prospívá, ale pro ještě větší zhuštění atmosféry bych si klidně dokázal film představit i o pár minut kratší.. Bál jsem se víc než u jakéhokoli z ostatních dílů, krutá atmosféra mě nepustila ani na minutku. Uff.. Tohle si nechám líbit. Nejlepší díl série! Pro mě určitě.. (14.07.2005)

To sú fóry toto. Neviem síce či Takashi Shimizu tieto svoje Ju-ony točil každý samostatne alebo naraz ako jednu víziu, ktorú bohvie prečo rozkrájal. Jednoznačne môj dojem smeruje práve k tej druhej sprznenej možnosti. Ju-on 2 by som teda nazval neplnohodnotným, vlastným remakeom. A ten úvodný pohľad späť sa ani flashbackom nazvať nedá ako obyčajne. Veď pol hodina už známych záberov z prvej časti ešte raz, to nie je flashback ale demencia. Tí, ktorí videli najprv prvú časť budú hodnotiť asi tak ako ja (prekvapilo by ma ak by sa ich hodnotenia nejako výrazne líšili) a tí ostatní, ktorí sa k prvej časti nedostali – u nich to môže byť tak na 4* (80%) ak majú fakt radi tento druh filmu. Treba si však potom uvedomiť, že z tých potencionálnych 80% je zhruba 30% kvality originálu (viď ten suprový polhodinový kvázi flashback). Čiže Ju-on 2 – do 50% a to objektívne. (28.04.2008)

První půlhodinu jsou zopakovány některé scény z jedničky (a tím nemyslím znovu natočené, ale úplně stejný materiál - aneb jak dvouhodinový film rozdělit na dva 75-minutové). Pak se pokračuje dál, stejným stylem jako v prvním dílu, ale přece jen trochu lépe - postavy jednotlivých epizod spolu více souvisí, navíc už alespoň tuší, proti čemu stojí; několik střípků pěkně zapadne a časová posloupnost začne být jasnější. Ale stejně se nemůžu ubránit pocitu, že vlastně celá myšlenka kletby na místě, kde se stalo něco hrozného, je trochu nešťastná - hrdinové nejenom, že nemohou zvítězit, oni ani nemají proti komu/čemu bojovat. Takže mohou dopadnout jen jediným možným způsobem. (08.02.2012)

Japonci tohleto umí, i když jde vlastně o lekačky první kategorie a v podstatě se není čeho bát. Jenže i když si tohle tisíckrát zopakuju, a už jsem ju-ony viděla mnohokrát, jsou zaručená místa, kdy vykřiknu, jak malá holka. Zpracování pro video má pro mě o kapičku větší kouzlo. Na rozdíl třeba od Ringu, nemusíte moc dávat pozor na děj (protože není až tak důležitý a nejspíš byl koncipován tak, aby ho nikdo pořádně nepochopil), ale trnete, kterou minutu na vás cosi vyleze, protože víte, že to nebude jen jednou, dvakrát ani třikrát.... (17.04.2005)