Prízrak v Benátkách

„…JE PŘEDVEČER VŠECH SVATÝCH. MRTVÝ K NÁM UŽ NEMOHOU MÍT BLÍŽ. TAKÉ JSTE BYL MRTVÝ, PANE. I KDYŽ JEN NA CHVÍLI. MYSLÍ, ŽE PATŘÍTE K NIM…“  Začíná to trochu pitomě (sic možná mám jen k Branaghovi podvědomou nedůvěru…), ale za chvíli to nabere celkem fajn hororovou atmosféru. Hlavní příběh se odehrává v noci, v loučemi osvětleným starým baráku, občas se objeví přízrak. Nebo mrtvola. A já – neznaje předlohu, se tím bavím, páč to má fakt zajímavý rozuzlení! Vážený pane Branaghu, tak tohle jsem opravdu nečekal… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Příběh je volně založený na románu Agathy Christie z roku 1969 „Hallowe'en Party“. 2.) Film je údajně lepší než kniha. Díky scénáristickým vylepšením… 3.) Thx za titule „Jakub Doležal“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (01.11.2023)

Třetí spojení Branagha s Poirotem dopadlo znovu dobře, ale upřímně řečeno za pár dní mi všechny díly začnou pomalu splývat. Film se tentokrát může pochlubit temnější atmosférou, trochou mysteriózna s jedním solidním duchařským momentem a púodmanivým benátským prostředím. Problém je, že pokud máte nakoukáno, tak máte tak v půlce filmu o vrahovi jasno a vlastně jen čekáte, jak to na konci Poirot pospojuje. a i když v tomto případě nemám se zabijákovou motivací problém, celková konstrukce mi přišla trochu vachrlatá. Co se castingu týče, tak ten vyšel i tentokrát, ale když to srovnám s předšlými dvěma díly, je to přeci jen o něco slabší a třeba Dornan mě tady vyloženě štval. Není to zlé, ale ale ze všech tří dosavadních filmů je tenhle nejslabší. Alespoň podle mě. 70% (03.12.2023)

Tahle duchařská seance Poirota mě moc nebavila. Předchozí Smrt na Nilu byla asi po dějový stránce kravina, ale mělo to slušnou výpravu a jakž takž odsýpající děj. Tady je vidět, že gumák Branagh dostal o poznání menší rozpočet i když aspoň ty kulisy Benátek si tu užijeme, ale dějově nudný už od tý úvodní trapný falešný seance kdy nakonec všechno stejně přejde do přízemního módu a nikterak překvapivýho rozuzlení. Navíc na gumáka kterýho prostě v týhle roli nikdy akceptovat nebudu je tu ve scénách kdy jakože bojuje se svými démony opravdu nepěkný a nepřesvědčivý pohled. No a ten zbytek jak říkám je rutina bez pořádný atmosféry nebo aspoň trochu zajímavějších vedlejších postav. Závidím těm fanouškům co si to užili, ale já jsem tady asi holt mimo.40% (10.11.2023)

Branaghova revize Hercule Poirota stojí na až do absurdna vytočené pompéznosti příběhů, které jsou původně zkomprimovány doslova na prostor jednoho dopravního prostředku. Tím připomíná například velké videohry, které se snaží skrze svoji příběhovou kampaň prodat za každou cenu kvality svého enginu. Podvyživené Benátky v tomto rámci působí, jako když jste tehdy zjistili, že film The Crow má čtvrtý díl. Laciná scéna, špatní herci, co největší zdržování se v těch samých prostorech. Najednou z toho audiovizuálního lunaparku plného špičkových herců a kýčovitých výjevů máme takový usnažený LARP, který vypadá jak laciný seriál. Ten důchod nezněl jako špatný nápad. (18.12.2023)

„After death there's...“ - „Nothing.“ Poirot je vytržen z benátské zahálky a zahradničení, aby racionalitou podpořenou neblahými životními zkušenostmi zatnul tipec nadpřirozenu. „Irresistible case“ se ovšem nekoná. To by se mezi vlhkým zdivem muselo ubrat na divadlem načichlých manýrech a nefunkčním strašení a trochu vyvětrat výraznější atmosférou whodunit nejistoty. Pak by možná postavy nebyly tak mdlé a bez zápachu. Pro Belgičana se zbytky lepidla a rododendronového pylu pod nosem to nicméně přineslo zajímavé poznání, že malé šedé buňky mohou rozlousknout případ, i když jsou pod vlivem. Nebo to bylo díky tomu..? (13.11.2023)